Původní rozhovor s DISHARMONY

7. září 2018 v 4:42 | RaznAgul |  původní rozhovory
Prostřednictvím rozhovorů pod hlavičkou "sedmi pekelných bran" chci představovat kapely, které mi v poslední době zasáhly mé metalové srdce. V sedmi otázkách otevírám prostor pro ty, kteří tvoří metalovou muziku v pravověrném duchu, se skutečným zapálením a undergroundovým přístupem ke svému dílu.


V temném rašeliništi helénského metalového podzemí se na počátku devadesátých let děly prokleté věci. Řecký duch, který kdysi dal světu antické vědění o prvních věcech kosmu i člověka, se v muzice spřáhl s ďáblem. Z toho paktu vzešla padlá stvoření, jež se jala šířit temno na světle Božím a Světlem rozpouštět temnotu. Patřili mezi ně i aténští DISHARMONY. Kapela se zkraje devadesátek slibně rozjela třemi demonahrávkami, poté jim však pod kotlem náhle vyhaslo a více jak čtvrt století o sobě nedali slyšet. Až kompilace demosnímků "Vade Retro Satana" z předloňského roku nakopla principála Damien Kinga III k obnovení bandy. Loni pak obrození DISHARMONY konečně přišli se svou první velkou deskou " Goddamn the Sun". O tom všem jsem si Damien Kingem III povídal ve velmi podnětném rozhovoru.

I. Název kapely DISHARMONY má sotva co společného se zážitky z poslechu muziky debutového alba "Goddamn the Sun", jehož skladby jsou plné úchvatných melodií. Co je na vás disharmonického, když v tom zcela určitě není způsob vašeho ladění?
"Disharmonie se samozřejmě nijak netýká tónického založení naší muziky. Představ si rozlehlou noční oblohu s měsícem, kde měsíční světlo narušuje všudypřítomnou tmu. Temný les, kde sluneční paprsky prostupují korunami stromů a napadají stíny. Jedno formuje druhé, obojí spolu souvisí a nemůže existovat odděleně. Podle danosti přírodních zákonů je byť i jen nepatrný záblesk světla tím, co posiluje temnotu, a naopak temnota dává svébytnost světlu a prostor pro jeho šíření. V tomto prostředí jsme tím disharmonickým prvkem, temnotou, v níž se rozpouští světlo, jsme tím nepatrným černým znamením, které narušuje klid horizontu před příchodem bouře, jednou stranou stejné mince, kterou učenci Temného umění považují za prvotní element k dosažení Vědění."

II. Počátky DISHARMONY sahají hluboko do raných devadesátých let. Proč jste se tenkrát zasekli jen na třech demonahrávkách a probudili se k životu až po více než čtvrtstoletí, a to aniž byste v mezidobí zanechali nějakou vysledovatelnou hudební stopu? Jak zásadní roli při vašem znovuoživení sehrála kompilace "Vade Retro Satana"?
"Všichni se dnes vyžíváme v nostalgii po devadesátých letech. Já ale na tu dobu vzpomínám spíše tak, že šlo o zvláštní čas, kdy se všichni snažili hrát jako Darkthrone a Burzum a z kapel jako Dimmu Borgir a Cradle of Filth se dělaly hvězdy extrémního metalu. Nebylo náhodou, že spousta blackmetalových kapel tenkrát měnila svůj zvuk nebo styl hraní. Nadšení pro underground vyšumělo. Ryzí metalová vášeň byla zkurvena touhou po úspěchu a penězích. Proto jsem se tenkrát rozhodl stáhnout se ze scény, nechat temný oheň hořet v mém nitru pouze pro sebe samotného a vrátit se zpátky, až budu cítit, že nadešel ten správný čas. V mezidobí jsem i tak zůstal tvořivě činný a nahrál čtyři alba v jiném temném hudebním žánru (a věř mi, že docela dost blackmetalových muzikantů mě následovalo na mé cestě).
Patrick Kremer z Iron Bonehead byl ten, kdo mi zpátky podal Kopí. Možná víš, že před třemi lety došlo k reedici dema "High Priestess" z roku 1993 na sedmipalci, to ale ještě nebyl ten moment, který by mě přiměl k návratu. Reedice mě však přiměla ke skládání a nahrávání, k novému pokoušení mého Vnitřního ohně. Bylo to Procitnutí. A následně Nespatřená mocnost mi přivedla do cesty Patricka a Iron Bonehead. Cítil jsem, že nadešla ta pravá chvíle. Od ní vedla cesta k "Vade Retro Satana" a pak dále ke "Goddamn the Sun"."


III. Helénský black metal je jedním z ikonických žánrových typů, kapely, co se k němu svou muzikou řadí, se vyznačují svébytným vyzněním a metalovým fandům je tato žánrová nálepka známa podobně jako třeba True Norwegian black metal nebo NWOBHM. Nese, podle tebe, muzika DISHARMONY, s jejími neporušenými kytarovými riffy a čistě sochanými melodiemi, ten pravý punc helénského black metalu?
"Záleží na tom, co si představuješ pod pojmem typický řecký zvuk. Slyšíš jej třeba na "Thy Mighty Contract" (pozn. debutové album Rotting Christ z r. 1993)? Podobným klenotem je "Passage to Arcturo" (pozn. EP Rotting Christ z r. 1991). Každá z těchto nahrávek zní jinak a přitom jde o jednu kapelu. Slyšíš takový typický zvuk z alba "Crossing the Fiery Path" (pozn. debut Necromantia z r. 1993)? Opět jde o nahrávku znějící zcela jinak než "Thy Mighty Contract" nebo třeba "His Majesty at the Swamp" (pozn. debut Varathron z r. 1993). Vzniká takový specifický helénský zvuk v nahrávacích studiích jako Molon lava a Storm studio (ve kterých jsem také tenkrát nahrával)?
Jistě, řecký black metal byl vždy více zaměřený okultně, vyznačoval se originálním pojetím, nijak se nehrnul do závratných rychlostí a více spoléhal na melodie. Pokud tohle má být měřítkem, pak DISHAROMONY mohou být považováni za představitele helénského black metalu. Pokud má být měřítkem schopnost napodobit riffy a vyznění těch největších klenotů blackmetalové historie, které vzešly z rukou řeckých kapel v devadesátých letech, pak nikoli, DISHARMONY nejsou nejtypičtějšími představiteli takového proudu."

IV. Jak praví booklet, debut "Goddamn the Sun" byl ukován během měsíce srpna v roce 2559. Co to je zvláštní datum a k čemu odkazuje ve smyslu duchovního zaměření kapely?
"Letopočet prvního roku vlády ďábla, Anno Satanas z devadesátých let byl přetvořen do cyklického vzorce, který zahrnuje spoustu různých esoterických významů a spočívá na mém praktickém každodenním zaujetí Temným uměním. To datum tedy představuje časové měřítko mě samotného."


V. Při poslechu jsem si desku pomyslně rozdělil na dvě poloviny. V první části se album rozehrává prostými ďábelskými rýmovačkami, jeho druhá část je pak napěchována vznětlivou temnou ranařinou, v níž vynikají prvotřídní kusy "War in Heaven" a "Praise the Fallen". Vznikly všechny skladby alba ve stejném období po znovuzrození kapely? A mimochodem, komu patří ten hypnotizující divoženský hlas ve "War in Heaven", který dělá z andělské války tak éterický zážitek?
"Díky moc za pochvalná slova! Je to tak, všechny skladby byly napsány po vydání "Vade Retro Satana". Takže jsou všechny zcela nové, i když z nich můžeš cítit jasný odkaz k minulosti. Ženský vokál ve skladbě, kterou zmiňuješ, patří osobě z mého Apokryfního společenství a ta by si jistě nepřála, abych její jméno odtajnil. Ale můžu tě ujistit, že ji potěší, co si o jejím zpěvu napsal. Tvá slova se ztělesní, nabydou tvarů a Povznesou se až k ní samotné."

VI. Jaký příběh se skrývá za fotkou zchátralé hřbitovní zdi, co je uvnitř bookletu alba?
"Překvapuje mě, že se ptáš zrovna na tohle, opravdu. Jsi snad Jedním z Nás? Jistě máš smysl pro věci, které běžné lidské oči nevidí, což je skvělé!
Ta fotografie přišla na svět řízením osudu. Šlo v ní o poselství Ducha. Její příběh je následující. Jednou jsem se jako obvykle procházel po hřbitově. Na jednom jeho místě se shromažďují kosti vykopané ze země. Fotím si to místo a všechno v pořádku, fotka se povedla. Něco mě ale přimělo k tomu, abych o dva kroky ustoupil a vyfotil si to samé ještě jednou. Nerozumím tomu, proč jsem měl to nutkání tak udělat. Fotím tedy podruhé, a když pohlédnu přes hledáček, spatřím modré světlo, jak vychází z jednoho z hrobů. Čekal jsem…, světlo nezesláblo ani se nepohnulo, i když jsem se já hýbal. Vyfotil jsem to, …a pak jsem ukázal fotku profesionálním fotografům, aby se podívali, zda třeba nešlo o nějaký světelný odlesk v objektivu nebo nějakou náhodu. Řekli mi, že nejde o žádný kaz nebo odlesk. Pátral jsem dál a nikde jsem nenašel přesvědčivé vysvětlení, že by mohlo jít o nějakou mechanickou záležitost, závadu nebo odlesk.
Abych to zkrátil…, když se mi dostal ten hrob do zorného úhlu, vyšlo z něj světlo. Byl to jasný vzkaz od Duše z hrobu a způsob, který si zvolila, aby se se mnou spojila. Nemůžu ti povědět, co bylo dál. Jen to, že fotku jsem musel dát do bookletu alba "Goddamn the Sun" jako Vzpomínku a Poctu tomuto zážitku. A to i přesto, že se jinak nehodí k výtvarnému pojetí přebalu desky."


VII. Když jsem tě žádal o tento rozhovor, v odpovědi jsi zmínil, že je na cestě nová nahrávka DISHARMONY. Bude znít podobně jako "Goddamn the Sun" a opět v duchu tradičního helénského black metalu? A kdy můžeme očekávat její vydání?
"Jde o čtyři nové skladby, které jsme nahráli během loňského vánočního Božího hodu. Nahrávka ponese název "Messe De Minuit" a měla by být vydána snad zkraje příštího roku. Doufám v to, ale čekací pořadník na lisování vinylu je dnes tak dlouhý, že přesnější datum nedokážu odhadnout. Po zvukové stránce mají nové věci zas o něco starší výraz! Nahrávali jsme je ve stejném studiu jako "Goddamn the Sun", se stejnými přirozenými bicími bez následných úprav, se stejnými zvukovými moduly (nemám rád softwarové úpravy zvuku), se stejným, zcela analogovým, mixem a masteringem. Tentokrát jsme ale skladby nahrávali jen s jedním zesilovačem z 90. let a mou oblíbenou bednou z roku 1983, …a na výsledku je to znát. Takže jsem opět hodně spokojený. Snad se nové věci budou líbit i tobě."

Díky moc za povídání. Budiž pochváleno Temno a prokleto Slunce!
"Díky za příležitost představit se v tvém opusu a za výtečné otázky. Bylo mi velkým potěšením setkat se s člověkem jako ty. Sláva!"

recenze alba "Goddamn the Sun"

==
 

Seven Gates of Hell with DISHARMONY

7. září 2018 v 4:36 | RaznAgul |  seven gates of hell interviews
The aim of the open series of the blogzine´s Seven Gates of Hell interviews is to introduce the bands and their music that struck my metalhead´s heart and soul recently. In seven questions, the gates are open for those who make their music of true metal spirit, pure dedication and of what I understand as underground approach and aesthetics.


Deep in the moss of the Helenic metal underground there were cursed things coming about in the early nineties. The Greek Spirit which had endowed the world with classic knowledge of the cosmic and human principles hooked up with the the Devil in music. Out of that union came the fallen creatures that embarked on spreading the Darkness into the light of God and dissolving that Darkness with the Light of their own. The band DISHARMONY were one of those. They made a very promising kickoff with three demo recordings then, but their fiery kindling went out soon afterwards and for more than a quarter of a century there were no signs of them around. That state of things changed two years ago with a release of the compilation of early demos "Vade Retro Satana", which moved the band´s mastermind Damien King III to ressurect the horde. Yesteryear the reborn DISHARMONY finally put out their first album "Goddamn the Sun". All that was talked over in the very revealing interview with Damien.

I. The band´s name suggests that the kind of music you play could be anything else than that of captivating tuneful experience one gets when listening to your debut album "Goddamn the Sun". In what way are you disharmonious, if it is definitely not due to your tunes?
"Of course it´s not musicwise. Imagine the widest night sky with the moon…, the light of the moon distrurbs the solid darkness. A dark forest where the sunlight beams pass through leaves and invade the shadows. Still, both can´t exist without the other. In this natural law, there is always a bit of light to enhance darkness and little bit of darkness to give identity and presence to light. In this system, we are that disharmonic element, that darkness in which the light is dissolved, that little non fitting black spot in the calm horizon that you know when storm is coming, that side of the same coin that researchers of the Dark Arts value the Most as basic element to achieve Knowledge."

II. DISHARMONY seem to have a long history reaching deep into the past time of the early nineties. Why did you get stuck with just three demos then and resurrected back to life after more than a quarter of century, without any traceable music deeds in between? How crucial was the compilation "Vade Retro Satana" in bringing you back to the world?
"Well, the mid to late nineties, we all love to be nostalgic about..., but as I remember them, it was a weird situation that everyone was copying Darkthrone and Burzum and turning bands like Dimmu Borgir and Cradle of Filth to extreme metal stars. It´s not a coincidence that so many black metal bands changed their sound or style back then. The underground feeling was lost. The true passion was sodomized by rock success & money. So I personally decided I should leave things as they were, keep the black flame inside burning only for me and return if and when I would feel I should do. Still, I recorded 4 albums in another dark genre (and trust me, after me, quite many black metal musicians followed that path).
Patrick Kremer from Iron Bonehead was the one to give me back the Spear. You know, there was a release on 7" of the "High Priestess" 1993 promo in 2015 but that was not enough to bring me back. Still, that re-release made me compose and record, testing the Fire Inside. It was the Awakening. Then, The Unseen brought Patrick and Iron Bonehead. It was the right time and I could feel it, leading to "Vade Retro Satana" and right after to "Goddamn The Sun"."


III. Helenic black metal stands as an iconic subgenre within metal music, immediately recognizable through its specific sound, and definitely keeps a pair status among the metalheads to other notorious brandings like True Norwegian black metal or NWOBHM. Do you consider DISHARMONY´s music, with its undistorted guitar riffs and neatly sculptured melodies, as a hallmark representative of Helenic black metal sound?
"I believe it depends how each one defines the Greek sound. Is it for example like "Thy Mighty Contract" (debut album of Rotting Christ from the year of 1993)? Because "Passage to Arcturo" (EP of Rotting Christ from the year of 1991) is a masterpiece too but sounds so different and it´s the same band. Is it "Crossing the Fiery Path" album (debut album of Necromantia from the year of 1993)? That also has nothing to do with "Thy Mighty Contract" or "His Majesty at the Swamp" (debut album of Varathron from the year of 1993). Is it Molon lave and Storm studios (at which I had both recorded back then)?
For sure, Greek black metal was more into Occult, very original music and certainly not mega fast and more melodic compared to other scenes. If this is the measure, then DISHARMONY can be representatives of Greek Black metal scene. If copying the riffs or the sound of some of the most succesful masterpieces in black metal history, released from Greek bands back in the 90's, is the measure, then no, DISHARMONY is not the best representative."

IV. Your debut album "Goddamn the Sun" was forged during the month of August in the year of 2559. What does that weird date refer to in terms of the band´s spiritual inclinations?
"The Anno Satanas from the 90's was transformed into a cyclic pattern that includes a lot of different esoterism and my practical daily occupation with the Dark Arts. So it is a measuring/calculating extension of myself".


V. I cut the album into the two imaginary halves during my listening sessions spent with the recording. The first one of the plain devilish rhymes and the second one stuffed with the fiery black bangers, of which I highly enjoy the masterpieces "War in Heaven" and "Praise the Fallen". Did all the songs of the album originate from the band´s reborn era? And, by the way, whose is that mesmerizing fairy voice in "War in Heaven" that makes the angelic war so etheric?
"Oh, thank You so much! Yes, of course, all of the songs were composed after the "Vade Retro Satana" release. So, they are all brand new even though you can clearly understand the connection with the past. That female voice you hear belongs to a member of my Apocryphal Circle that of course she wouldn´t like to be revealed. But I assure you, she will be quite pleased with the wonderful words you chose to use and describe it. Your words will take form, make patterns and Elevate to reach her."

VI. What is the story behind that dilapidated graveyard wall in the picture inside the booklet of the album?
"I have NO idea why you chose to ask me this..., .really. Are you One of Us? You must be very sensitive person with the things our eyes can´t see..., great!
That photo was meant to be. It was a message from a Spirit. The story goes like this. I was wandering at that graveyard, like I used to do. What you see are places that bones are stored after excavation.... I take one photo and ok, normal, all good... But I was somehow forced to do two steps back and take same shot one more time. I couldn´t understand why I had this need to do it. Anyway, I do it and then I see a blue light coming out from one of those tombs the moment I had it into my frame. I was waiting..., the light wasn´t fading or moving even if I was moving. I take the photo..., then I gave it to pro photographers in case that was any lens reflection or something happened accidentally... They replied that no, it is not any kind of malfunction or reflection. Searched the internet and forums with photographers. None explanation was fitting as mechanic problem or accident or reflection or glitch etc. with what I had in my hands
To get is short... when the tomb was into my view, the light came out. It was a clear message from that Soul and the way it wanted to contact me. I can´t tell you the later process but as Rememberance and Homage, I had to place that photo into the "Goddamn The Sun" booklet. (even though it was not 100 % fitting to have a photo in the same artwork beside a painted front cover)."


VII. Responding to my request for this interview you mentioned that a new album of DISHARMONY is on the way. Does the new recording follow on "Goddamn the Sun" and the traditional helenic black metal sound again? When could we expect the album being released?
"Actually it is a new recording of 4 songs that we did during Christ Mass last year. Its title is "Messe De Minuit" and hopefully it will be released early next year. I hope so but the waiting list on vinyl pressing is enormous nowadays... so I cant give you any approximate date.
On the music part, the sound is even older! Same studio with "Goddamn the Sun", same natural drums without editing, same outboards (I don´t like to use any plug-ins), same completely analog mixing and mastering process but this time we recorded with one early 90's amp and my beloved 1983 amp... and it made a difference, so, I am trully happy again with it. I hope you will also like it."

Thank you very much for the talk. Let´s praise the Darkness and curse the Sun!
"Thank You for the chance to be presented in your opus, for the wonderful questions, it was my total pleasure to meet a person like You. Glory!"

==

SPITE – „Antimoshiach“

31. srpna 2018 v 9:59 | RaznAgul |  recenze
Šestý den šestého měsíce se do mysli vkradla představa, co pošla snad ze samotného chřtánu pekel. V té představě chrám boží zaplavily zvratky vyvrhnuté z grágoru ďábla, v toxickém sírném kouři se odevšad křižovaly kletby a nad celou tou spouští se vznášel prokletý vůz světelné Merkaby. Vznášel se jak kočár temných prorockých snů a jeho otěže společně třímali démon, drak, kozel a had. Ta představa zaslepila nesvatým jasem Salpsana, zosnovatele brooklynské blackmetalové záště SPITE. A ten pak skladbou "Vision of the Merkabah", jednou ze sbírky rouhavých a znesvěcujících praktik debutového alba "Antimoshiach", i mě jako jejího nadšeného schranitele. A čím se deska otáčela dál, tím podobných uhranutí jen přibývalo.

Toho ďáblova spratka Salpsana jsem si poprvé všiml již před pár lety, když svou temnou zášť zachytil do pasti obrácené pěticípé hvězdy na délkou skromném, leč kovově vydatném EP "Trapped in the Pentagram". Dvě skladby pětiminutové nahrávky se už tehdy přesvědčivě tvářily jako příslib velkých věcí příštích, pokud sémě čertovského drajvu uhnízděné ve SPITE mělo dále klíčit. Salpsan se naštěstí nenechal vyšťavit po tvůrčí stránce hrstkou dalších projektů, které od vydání prvního EP své jedočlenky rozjel se sobě podobnými kumpány (Horns & Hooves, Unspeakable), ani nepodlehl svodům trvalejšího účinkování v řadách znělejších jmen domovské ug scény (Negative Plane). Mohl tak všecek svůj muzikantský um vložit do nahrávky, která mu dnes zaslouženě vydobyla viditelné místo mezi ďasy.


Holomek Salpsan nemohl pojmenovat svoji hydru výstižněji. Muzika SPITE naplňuje všechny znaky zlomyslné pekelnické záště. Je démonicky kousavá, štiplavě pokušitelská a duchem vytasená proti každé svaté spáse. Třebaže ze severoamerické líhně, čenichá bystře ve finském blackovém podzemí, a to ponejvíce v místech, kterými za svitu kozlího měsíce cloumají vášně karelského satanského šílenství. Přes zjevnou spřízněnost duší, kterou Salpsan ani ve svých fandovských náklonnostech nijak nezakrývá, však SPITE nejsou žádným klonem helsinské kozloluny nebo přisluhovačem werwolfího satanského válečníka. Pán si zde dělá hodně po svém. Album "Antimoshiach" se nejprve rozehraje v poběsněných rubanicích, aby prublo černokovnou obrněnost každého, kdo jej bere do pracek. Pár těch, kteří jsou toho hodni, si pak v dalším běhu obtočí kolem prstu žahavými kytarovými melodiemi a vytrvalou metalovou naléhavostí. Kolik je na protispásné desce skladeb, tolik má rozštěkaný Salpsan způsobů, jak uhranout. Tlučou se po zbořených zakristiích, kam z božích příbytků odtekl hadí jed, vzdorně řinčí nebesům do oken a bezohledně rozbíjejí slova proroctví. Vynikají mezi nimi už vychválená blacková kousavost "Vision of the Merkabah", svůdně temná pašije "Second Death" a titulka "Antimoshiach", obracející vše svaté na hlavu. Kdo po poslechu předchozího EP "Trapped in the Pentagram" nabyl o SPITE dobrého mínění, ten nad debutovým albem propadne posedlosti. Jen čert ví, jak tuhle fošnu dostat z hlavy. Nebo ji tam nechat a pamatovat, že bílé album s barevnou malůvkou chová v sobě více temnoty než kterýkoli uhel.

(Album vyšlo na digipak CD a vinylu u Invictus Productions, na kazetě pak u labelu Stygian Black Hand. K poslechu a objednání je na bandcamp stránce záště.)

datum vydání: únor 2018
původ: USA


seznam skladeb:
1. The Devil's Minyan
2. The Shield of Abraham
3. Vision of the Merkabah
4. False Magic
5. Second Death
6. Upon Funeral Stone
7. The Hope (Of Coming Armageddon)
8. Antimoshiach
9. Moon (Mortuary Drape cover)

==

Další články


Kam dál

Reklama