Invocation Spells dál šíří plameny temné zloby

Včera v 19:08 | RaznAgul |  novinky
Chilští ďáblovi chasníci Invocation Spells dřou posedlý, kladivový black thrash zapráskaný jihoamerickou podzemní špínou a mají z toho už třetí velkou desku. Po předloňské albové dvojce "Descendent the Black Throne", s níž se mnozí u všech čertů naučili skloňovat jméno kapely, přišli zaklínači loni v létě s novinkou "The Flame of Hate". I na ní sejří pekelným puchem, plijou jedové chrchle a prolévají černou krev svých metalových obětin. Album vyšlo původně u chilského labelu Suicide Records. Jeho dostupnějšího vydání se, stejně jako v případě předchozí desky, nyní ujali Hells Headbangers. Nahrávka vyjde na CD a vinylu v půlce června. Na bandcamp stránce kapely si nyní lze poslechnou úvodní skladbu alba "Darkness Prevails".


==
 

Report z koncertu ULTHA, WOE (Klub FAMU Praha, 18.4.2017)

Pátek v 18:23 | RaznAgul |  reporty
Navštívit klub FAMU je jako zakopat se na několik lopat pod zem. Stísněná kobka se stropním klenutím cihlových stěn připomíná jakési odpočívadlo zrádných katakomb, kde bloudící rád složí na pár chvil hlavu, než vydá se na další objevitelskou cestu hudebním podzemím. V klubové komorní ponurosti naložené do krvavého přítmí se na večer usídlily dvě blackmetalové zlotřilosti, drásající německá havěť ULTHA a newyorkští odpadlíci WOE. Zatímco prvně jmenovaní si vytvářejí stále sebevědomější místo v setmělém metalovém undergroundu a svým aktuálním, druhým albem v tom zas o kus pokročili, ti druzí jsou se čtyřmi velkými deskami a rozšířeným věhlasem už slušně zabydlenou bandou. Oba spolky se řadí k atmosférickému blacku, v jejich muzice však nejde o žádné útlocitné zoufání. Naopak, své nálady umí roztočit s neslýchanou drsnosrstou bestialitou. Kapely, které se na koncertních pódiích objevují spíše sporadicky, se vydaly na společné evropské turné, které čítá deset zastávek a vrcholí vystoupením na holandském Roadburn festivalu. Jejich pražská štace se trefila přesně doprostřed šňůry. Podle různých indicií měla klub zasypat hromada temnotchtivých návštěvníků, publikum se ale co do počtu nijak nevymykalo zvyklostem u podobných akcí. Po setu předskakujících plzeňských nic a s pokračujícím večerem spíše ještě řídlo. To však pranic neubíralo na atmosféře uvnitř kobky, která dokázala patřičně naladěné kořistnicky rafnout a sežvýkat ve svém bestiálním chřtánu.

Těžaři hutného náladového tufu ULTHA se vyznamenali už svým předloňským debutem "Pain Cleanses Every Doubt". A albová novinka kapely "Converging Sins" směle pokračuje v drancující pouti setmělými zákoutími lidského nitra Jí také patřila stěžejní část koncertního setu. ULTHA během něj odehráli tři skladby. Jejich kompozice jsou předlouhé, takže víc by se jim do necelé hodinky na pódiu ani nevešlo. S prvními tóny se jeviště zcela ponořilo do neprostupné, temně rudé mlhy a kapela skrze ní prohnala hejna bodavých chmur z první skladby nového alba, osmnáctiminutové "The Night Took Her Right Before My Eyes". Bytelné kytarové hradby vyztužené rázným bicím pojivem místy povolovaly pod metalovými beranidly a vyšinutý skřehot vokálního zvířete jim nahazoval působivou fazónu. Mlžné siluety muzikantů jak zásvětní přízraky fedrovaly s vervou svůj emocionální parostroj. S následujícím, dosud nevydaným kusem ULTHA ukázali, že i pro blízkou budoucnost zůstávají věrni svému jedovatému pojetí zdrásaného black metalu. Nezměrná gravitační síla okamžiku otáčela soukolím koncertního času. A odpouštěla žluč do hořícího víření bahen i v poslední skladbě setu "Fear Lights the Path (Close to Our Hearts)", která stejně tak uzavírá nové album kapely. ULTHA během svého vystoupení nepronesli jediné slovo. Svou muzikou o svém večeru řekli ale naprosto vše.

ULTHA - "The Night Took Her Right Before My Eyes" (audio bootleg z koncertu)
recenze alba "Pain Cleanses Every Doubt"


Také WOE přijeli představit novou desku. Ta nese název "Hope Attrition" a kapela ji uválcovala v sestavě s novým bicmenem a novým druhým kytaristou. Ti se teprve nedávno přidali k vokalistovi Chrisi Griggovi, který WOE před desetiletím ještě jako jednočlenku zakládal, a basákovi Grzesiekovi Czapla, který Chrise provází od druhé řadovky a vedle tohoto úvazku též třeba zaskakuje za bicími v koncertní sestavě Absu. WOE se do nové fošny pustili hned úvodní dvojicí skladeb "Unending Call of Woe" a "No Blood Has Honour". Chris možná bez své kytary a mimo pódium budí dojem seriózního klučiny, v čele živých WOE se ale mění v prachďábelský živel. Rozpáleným černým kovem přikládali do zarudlé klubové pece a s barbarským vztekem i zjizvenou mizérií proháněli svou muziku. Do minulosti se obrátili pouze jednou, a to náporovou pumelenicí "Solitude" z debutu "A Spell for the Death of Man", který svého času pasoval rodící se zjev rovnou na veličenstvo amerického blackového podzemí. Dál hráli už jen z novinky. Skladbu "The Ones We Lost" Chris uvedl jako velmi osobní věc, kterou napsal před dvěma lety pro svou náhle zesnulou matku. Ona mu kdysi vnukla návštěvu Prahy, k níž se dostal až s probíhající koncertní šňůrou. S takovým antré skladba o to víc zahýbala náladami v klubu. WOE svým uhranutým vystoupením předvedli, jak temně zabrnkat na emoce i jak pootevírat vrata do pekel a vypráskat z něj všechen bestiář. A dostáli tak v nezapomenutelné hodině velikosti svého padlého jména.

setlist: Unending Call of Woe, No Blood Has Honour, Solitude, The Ones We Lost, Drown Us With Greatness, Abject In Defeat

WOE - "Unending Call of Woe" (audio bootleg z koncertu)


dále hráli: nic
pořádal: Heartnoize Promotion
==

Původní rozhovor s MORTILLERY

16. dubna 2017 v 19:54 | RaznAgul |  původní rozhovory
Prostřednictvím rozhovorů pod hlavičkou "sedmi pekelných bran" chci představovat kapely, které mi v poslední době zasáhly mé metalové srdce. V sedmi otázkách otevírám prostor pro ty, kteří tvoří metalovou muziku v pravověrném duchu, se skutečným zapálením a undergroundovým přístupem ke svému dílu.


Vytlučte si hlavy thrashem s kanadskou hordou MORTILLERY a nezapomeňte se vrhnout do moshe s pořádně rozčepýřenými vlasy! Tahle bestie totiž žije thrashmetalovým běsněním a hecuje se k němu pěkně splašenou punkovou jízdou. Kapela s charismatickou zpěvačkou Carou McCutchen přišla na svět před téměř deseti lety, kdy kytarista Alex Gutierrez a jeho basující holka Miranda Wolfe spolu začali zkoušet první riffy ve sklepení edmontonského metalového podzemí. Netrvalo dlouho a sestava kapely se rozrostla do plného počtu pěti muzikantů. Jejich sdílené nadšení pro muziku, dále podpalované sbíranými zkušenostmi a tříbeným muzikantským umem, brzy přineslo plody v podobě debutového alba "Murder Death Kill" (2010) a jeho následovníka "Origin of Extinction" (2013). S MORTILLERY jsem se setkal při jejich vystoupení v pražské Modré Vopici loni v říjnu. Zastavili se zde během svého evropského turné k podpoře své čerstvě upečené, třetí dlouhohrající desky "Shapeshifter". Z jejich koncertu stejně jako nové nahrávky jsem byl paf! Týdny na to jsem se nemohl ubránit pokoušení album znovu a znovu prohánět přehrávačem. A stejně tak jsem se nedokázal ubránit pokušení oslovit vrchního kytaristu Alexe Gutierreze a položit mu pár otázek.

I. Po vydání prvotiny "Murder Death Kill" a upsání se labelu Napalm Records jste mluvili o začátku skvělé hudební kariéry. Dnes, kdy máte už chvíli venku svou parádní třetí řadovku "Shapeshifter" a zničili jste řadu koncertních pódií během podzimního evropského turné, dá se říct, že MORTILLERY konečně jsou kapelou, která je dobře zabydlená v thrashmetalovém undergroundu?
"Myslím, že už jsme se zabydleli. Je dost těžké prosadit se, protože dnes existuje po světě spousta metalových kapel. Snažíme se jet dál a dotvářet si své vlastní místo na scéně."

II. Krátce po vzniku kapely jste vydali eponymní pětiskladbové EP. Některé skladby z něj se pak dostaly i na vaše následující řadová alba. Stojíte si pořád pevně za touto vaší vůbec první nahrávkou? Je šance, že použijete její dosud albově neuchycené skladby pro některou z vašich dalších desek?
"Jasně, za tou nahrávku si stále stojíme. I když skladby z ní už naživo nehrajeme. Dvě z oněch pěti, co byly na našem prvním EP, jsme znovu nahráli a jednu vydali na debutu "Murder Death Kill", druhou pak na následujícím albu "Origin of Extinction". Zbylé tři se dostaly jako bonus na reedici debutové desky u Napalm Records."


III. Po vydání "Origin of Extinction" jste zažili docela hektické období. Došlo u vás ke změně na postu sólového kytaristy a následně, zkraje roku 2014, jste se vydali na náročné evropské turné po boku Sepultury. Komplikovaly tyto události práci na vaší další nahrávce, nebo vás naopak živě nakoply ke skládání pro "Shapeshifter"?
"Obojí. S naším předchozím kytaristou jsme byli dost sehraní, i co se týče skládání muziky. A na nového člena kapely se občas těžko zvyká. Kent k nám přišel připravený a okamžitě do kapely zapadl. Takže nám to dost ulehčil. Hodně nám pomohl s dokončením alba."

IV. Album "Shapeshifter" je především a v prvé řadě thrashmetalovou nahrávkou. Jeho hudební charakter se přesto otírá i o kovové povrchy temnot a záhrobních světů. Album vyniká virtuozitou sekajících kytarových riffů a spřažených sól, ale kdesi pod nimi si umí pohrát i s temnějšími náladami. Co za zvláštní duchy jste to vdechli do vaší nahrávky?
"Haha, vpustili jsme do ní všechny naše vnitřní démony. To úplně stačilo, abychom jí nasytili temnými věcmi."

V. Svůj cupovaný thrash metal poháníte výživným crust-punkovým palivem. Věříte, vedle téhle hudební náklonnosti, také v původní principy punkového přístupu, tedy do-it-yourself a no-future, a řídíte se jimi? Jsou dnes vůbec ještě podstatné?
"Jsem rád, že sis toho všiml. Punk některé z nás hodně ovlivnil. Punkový životní styl a přístup máme hluboko v morku kosti. Jeho hodnoty mají stále co říct i dnes, pokud jsi ochotný vymezit se vůči věcem a dění kolem".


VI. Titulní skladba "Shapeshifter" se výrazně liší od zbytku desky. Hodně čerpá z odkazu tradičního heavy metalu a Cara v ní zpívá čistými vokály. Zařadili jste titulku na samotný konec desky (pokud nepočítám bonusové skladby). Napovídá to cosi o tvárném posunu muziky MORTILLERY od rané thrash-punkové hrubosti k heavymetalovějším zítřkům?
"Nemyslím si, že jde o nějaký posun. Rádi si pohráváme se všemi hudebními vlivy, které nás nějak formovaly. Heavy metal patří mezi ně. Máme za to, že titulní skladba desky se nám dost povedla. Chtěli jsme v ní ukázat tu stránku muziky MORTILLERY, kterou jsme dosud zas až tak neodkrývali."

VII. Když dobrá thrashmetalová kapela vytáhne do záznamu kus své nakopávající koncertní energie a udělá z toho albový živák, obvykle to stojí za to. MORTILLERY jsou skvělou kapelou a navíc jste posedlí živým vystupováním. Přemýšleli jste už o tom, že byste nahráli a vydali živé album?
"To nás ještě nenapadlo. Na podobné věci ale není nikdy pozdě!"

Díky moc za rozhovor! Máte moji oddanou podporu!!
"Díky!"

Alex Gutierrez
Mortillery

report z koncertu MORTILLERY v pražské Modré Vopici v říjnu 2016
recenze alba "Shapeshifter"

==

Další články


Kam dál

Reklama