Hluboké fárání ve finském undergoundu k Förgjord

Včera v 19:50 | RaznAgul |  novinky
V nejnižších podložích tisícijezerného blackmetalového podzemí se to v půlce devadesátých let nejprve rozjasnilo temnotou, poté krátce semlelo zimní šlichtou, aby nakonec z mrazivého času mohlo povstat ničitelské jméno Förgjord. Zdivočelá smečka s typicky finským výrazem strupaté ďábelské melodiky si dlouhé roky libovala v ústraní scény, které poctila dvěma velkými deskami vydanými u domácích Hammer of Hate Records. S jejich nejnovějším počinem je za smrduté pačesy vytáhli na viditelnější světlo Hells Headbangers spolčení s Werewolf Records a Förgjord se tak mohou poprvé těšit větši pozornosti. Jejich třetí album "Uhripuu" vyjde na CD 10. března a dnes z něj k poslechu hrají titulní skladba s nášupem "Kiviseen Syleilyyn".


==
 

Původní rozhovor s UADA

Čtvrtek v 19:25 | RaznAgul |  původní rozhovory
Prostřednictvím rozhovorů pod hlavičkou "sedmi pekelných bran" chci představovat kapely, které mi v poslední době zasáhly mé metalové srdce. V sedmi otázkách otevírám prostor pro ty, kteří tvoří metalovou muziku v pravověrném duchu, se skutečným zapálením a undergroundovým přístupem ke svému dílu.


Zahalené v úplném zatmění seslalo slunce své mdlé paprsky do vyprahlé krajiny. Tam, kde život, kdysi plný bujarosti, teď zanechal sotva znatelné stopy v jícnu vulkánu chrlícího své smrtonosné vnitřnosti a ve zděšeném pohledu kostlivé matky držící v náručí své kostlivé dítě. Tak vypadá svět, kde se oregonské blackmetalové stvoření UADA před časem usídlilo, aby ze setmělé záře spředlo své debutové album "Devoid of Light". UADA přišli na svět před dvěma lety v náhlém hnutí temné mysli, které přimělo zpěváka a kytaristu Jakea Superchiho pustit se do věcí od základu nových. Své muzikantské zkušenosti z řady jiných prokletých spolků přetavil do čerstvé energie, která jej znovu a silně metalově nakopla a dala vznik kapele, o které se dnes v podzemí zaslouženě hodně mluví. Album "Devoid of Light" se mocně ozývá ve zdech pekla a staví před UADA slibnou budoucnost. Bylo mi ctí prohodit s Jakem pár slov v následujícím rozhovoru.

I. Společenství děsuplných nikdy nemělo být pouhým prostředkem k oživení hudebních nápadů a riffů, které sis uložil do šuplíku, protože nepasovaly výrazu tvých jiných kapel. UADA vyrostli na zcela nové tvorbě, která vznikala s úmyslem dát život od kolébky novému stvoření. Co se s příchodem UADA změnilo v tvém muzikantském a vnitřním cítění, kromě toho, že ti nová kapela vlila do metalových žil čerstvou energii a zápal? Co víc ti dali UADA ve srovnání s tvými ostatními hudební projekty?
"Životní dozrávání, pochopení a svoboda, tyhle pohnutky stály u zrodu kapely. Po mnoha letech strávených s jedním z řady mých projektů jsem začal cítit, že věci ve mně už nerezonují tak, jako dříve. Měl jsem potřebu pohnout se někam dál, vytvořit něco úplně nového, poháněného ryzí silou srdce a ducha. Cítil jsem potřebu tvořit bez omezení, bez lpění na nějakých zásadách či pravidlech, zkrátka jednoduše žít a ponořit se do živoucího proudu hudební tvorby. Jistě, i mé jiné hudební projekty byly na svém počátku nabité podobným nadšením, to ale časem uvadlo nebo se oslabilo. Minulost je pohřbena v čase a já se s ní nechci nijak táhnout. Dny před tebou jsou daleko jasnější, když máš pro ně otevřené oči."


II. Debutové album "Devoid of Light" těží z výtečných kytarových melodií, které jsou rozvíjeny v riffových opakovačkách a krášleny důmyslnými tónickými variacemi a osvěžujícími zvraty. Pochází z blackmetalového chovu, co umí potrkat hlavu a když se v ní uhnízdí, pokoj jí jen tak nedá. Považuješ tyhle chytlavosti za to hlavní, co dává muzice UADA sílu a přesvědčivého ducha?
"Tvorba kapely vychází z určité zvláštní esence. Je zářivá stejně jako temná, krásná stejně jako ohavná, oblažující i zničující. Mezi těmito širokými sférami, které se ze své přirozenosti doplňují i prolínají, existuje jistá dynamičnost. Naše hudební tvoření je jako plynoucí řeka, která si přirozenou vůlí hledá své koryto. Vše, co s sebou při své cestě bere, k ní patří. Hudba je prostředkem k vyjádření emocí. A v muzice UADA se sbíhají do jednoho proudu všechny lidské emoce. Emoční vzestupy, pády a vše, co je mezi nimi. V tom spočívá duch naší tvorby."

III. Album "Devoid of Light" je ve všech směrech tradiční blackmetalovou nahrávkou. Její výjimečnost spočívá ale i v tom, že se nebrání jiným metalovým prvkům a dokáže v sobě vstřebat barvitá kytarová heavy sóla stejně jako deathmetalové chroptění. Patříš k těm, kteří jídávali tradiční metalovou kaši s její všehochutí a stále se té krmě nemohou nabažit?
"Black metal je pro mě srdcovou záležitostí. Jinak mám ale docela široký hudební záběr, který pojímá všechny metalové styly. Inspiraci, kterou z nich UADA čerpá, nelze zapřít. Už jsme to tu nakousl - tvorba osvobozená od omezujících zásad otevírá dveře všemu povolanému, co přichází zvnějšku"

IV. Texty skladeb "Devoid of Light" vykreslují v pestré obraznosti věčné střetávání temnoty se světlem, zatímco smrt od věků triumfuje nad životem. Kolo se ale může začít točit i opačným směrem, kdy světlo a život získávaji navrch a vítězí nad zmarem. Co se skrývá v chmurných zákoutích skladeb zbavených světla a zbavených života, jež jako takové dokáže přiživit jakousi naději?
"Myslím, že to byl William Wallace, kdo řekl "Každý člověk zemře, ale ne každý skutečně žije". Konec našeho života je neodvratný. Muzika je to, co mi dává naději, co mi dává pocit, že opravdu žiju. Tvoření a cesty, kterými mě provází, jsou hmatatelnými plody mého života. Jsem přesvědčen, že každý by měl hledat smysl svého pobytu na tomto světě. UADA je právě teď smyslem mého žití. Je tím, co ve mně živí naději. Muzika vždy byla mým životním motorem a bude jím i nadále.
Texty skladeb alba zpodobňují přechod mezi smrtí a životem. Jedna kapela musela zemřít, aby nová povstala z metaforického popela. V tom zpropadeném období temna, než došlo k rozbřesku s novou tvorbou a kapelou, jsem se vypravil do neznáma. I když jsem se ale potýkal se stíny, tušil jsem, kterým směrem kráčet ke světlu. Nyní tedy zažíváme počátek čehosi, co jsme očekávali. Je to úsvit naděje, že se s naší muzikou mužeme vydat vlastním, smysluplným směrem. Svobodně, ničím neomezováni a konečně s pocitem, že žijeme tak, jak jsme vždy jako muzikanti toužili. Postavili jsme si dveře, otevřeli je a prošli jsme jimi."


V. Před nějakými třiceti lety si black metal v textech pohodlně vystačil s plytkou satanskou výbavou, která dokázala vyjádřit pocity mladistvé metalové rebelie. Myslíš si, že duchovní frustrace z všedního světa kolem se od té doby natolik prohloubila, že metalový vzdor se v reakci přirozeně musel zbavit svého původního pubescentního ducha a uchýlit se do odtažitého světa temných mystérií, jež dnes tak silně rezonují právě v black metalu?
"Myslím si, že poselství, forma a způsob sebevyjádření v black metalu jsou dnes ve všech směrech vyzrálejší, než tomu bylo před třiceti lety. V počátcích se to skutečně v black metalu hemžilo plytkou satanskou obrazností, která měla vyjádřit odpor vůči náboženství jako něčemu, co vzalo tomuto světu kus svobody. Málokdo ale dokáže pochopit, že i za tímto rouháním se často skrývala hlubší poselství stezky levé ruky a individualismu. Ďábel se však časem stal ve svém zpodobení pubescentní loutkou a zprofanovanou metalovou značkou.
Původní i současné směřování black metalu se opírá o společný filozofický přístup, který chápe rebelii jako projev lidské vnitřní svobody. Svobodně myslet, hledat a rozkrývat pravdu stvoření je to, co většina náboženství zapovídá. Zvláště to hlavní, proti němuž se black metal od svých počátků staví. Hodně blackmetalistů, kteří se zajímají vedle muziky také šířeji o přírodní vědy, přemýšlí podle stezky levé ruky. Rozumím roli, jakou Ďábel hrál a stále hraje v tomto žánru, ať už vystupuje jako biblický padlý anděl nebo filosofický princip. Pokud jej ale někdo povolává do svých služeb, aniž by v něj pevně věřil, jde jen o snahu šokovat či zaujmout. A takový přístup je v příkrém rozporu se vším, na čem kdy stálo opravdové blackmetalové přesvědčení. Cítím, že dnes řada kapel ukutých z černého kovu hledá jiné a smysluplnější výrazové prostředky. Není k ničemu pořád dokola omílat to samé. Svět temných nauk je plný skrytého vědění a témat. Proto nemá smysl se omezovat na jedno padlé božství nebo přesvědčení. Black metal do sebe vždy dokázal pojmout různé způsoby myšlení, ať už šlo o satanismus, pohanství, válečnictví nebo vikingství. Dnes tu máme novou generaci blackových kapel a ta se, stejně jako celý žánr, někam posunula. Tenhle posun je důležitý, díky němu je dnes black metal silnější, než kdy byl po své druhé vlně. Je vyzrálý, puštěný z řetězu a opět plně probuzený."

VI. Jaký symbolismus jste vložili do sigilie kapely, která je vytlačena na lepenkovém futrálu CD a zdobí též povrch samotného disku? Doplňuje sigílie v nějakém zvláštním smyslu logo UADA a použijete ji též v grafickém ztvárnění vašich příštích nahrávek?
"Sigili používáme jako symbol UADA. Neznázorňuje nic jiného než to, kým jsme a jací jsme. Skrze ni promlouvá naše jedinečné jméno. Bude k nám patřit navždy, stejně jako naše logo a symbol měsíce. To jsou naše poznávací znamení."


VII. Už od začátku UADA velmi čile koncertují. Spousta zámořských metalových kapel si klade za cíl zahrát si na evropských pódiích. Jste také rozhodnuti dobýt koncertní prkna a rozmetat metalové kotle tady u nás na starém kontinentu?
"Vždycky jsem snil o tom, podívat se do Evropy. Už dávno jsem si mohl koupit letenku a vydat se přes oceán na starý kontinent. Ale nebyl bych to já, kdybych opět nedělal věci po svém. A tak jsem si vzal do hlavy, že se do Evropy jednou dostanu právě přes muziku. Letos v březnu se mi to konečně povede. Splnění tohoto snu je ale jen jedním z prvních kroků na naší dlouhé cestě vzhůru, k naplnění našich hudebních cílů. Samozřejmě jde o jeden z nejvýznamnějších kroků v dosavadním krátkém životě UADA. Plný prožitek z naší muziky dávají naše živá vystoupení a my jej chceme přivést nejen do Evropy, ale šířit po celém světě."

Díky moc za rozhovor! Můžeš se s UADA spolehnout na moji trvající podporu!!

==

Seven Gates of Hell with UADA

Čtvrtek v 19:18 | RaznAgul |  seven gates of hell interviews
The aim of the open series of the blogzine´s Seven Gates of Hell interviews is to introduce the bands and their music that struck my metalhead´s heart and soul recently. In seven questions, the gates are open for those who make their music of true metal spirit, pure dedication and of what I understand as underground approach and aesthetics.


The eclipsed sun cast its dim light on the barren lanscape where once bouncing life left its sparse traces in a volcano spewing its lethal entrails and in a horrified look of a skeleton mother cuddling her tiny skeleton child. Such is the world where Oregon's black metal outfit UADA set themselves a while ago to create and play their debut album "Devoid of Light". UADA came into the world two years ago out of a sudden stroke of darkened fresh ideas that hit the band's vocalist and guitar player Jake Superchi. Being a mastermind of a number of other cursed projects, he kicked up his metal stamina with the new apparition even further and now, together with his three fallen fellows of the band, gathers a well deserved attention of the scene. The album "Devoid of Light" made their name audible in every hell and their future very promising. It was my honour to exchange with Jake a few lines of this interview.

I. The congregation of the haunted was never meant as an outlet project for the stored music ideas and riffs you couldn't use in your other bands. UADA rose out of the brand new creations spawned solely for the new act. What changed with the formation of UADA in your artistic and spiritual life, apart from the new band's pouring fresh energy and fervour in your metal veins? What did UADA give to you, in that sense, that the other projects would not?
"A coming of age, understanding & freedom is what really set the tone for this project. After so many years with my other project, it simply wasn't exactly speaking to who I am now as it did before. When making the decision to move forward and start a new, the purpose was to create precisely from the heart & soul. To create without barriers, guidelines and rules. To simply be and embrace the organic side of creating music and art. While past projects of course were the same at a certain time, sometimes those times die or fade away. The past is the past & I no longer dwell in it, for the future is much far brighter when your eyes are open."


II. Your debut album "Devoid of Light" thrives on splendid quitar melodies developed through repetitive riff patterns, their ingenious variations and refreshings twists. It is of that black metal breed that catches the head instantly and hardly comes off. Do you believe that such immediate impact ideas are essential for the power and persuasive spirit of UADA's music?
"There is a certain essence & formula to what UADA does. It is as bright as it is dark, as beautiful as it is ugly, as positive as it is negative and so on. There is a dynamic between vast realms that incorporate themselves together naturally. To flow like a river without obstruction; natural passage. I believe it to be a big role and huge part in the art we create. Without all these elements it would not be complete. Music is a form of expression, which is a form of emotion. All emotions that a human can feel are incorporated into this music. The highs, the lows, and all in between. Therein lies the spirit."

III. Though "Devoid of Light" fulfils all the basic criteria of a traditional black metal album, in its excellency it doesn't shy away from heavy elements, in its picturesque guitar solos, and even death metal ones, in some coarse vocal parts. Are you one of those who grew in the classic metal melting pot and still cannot get enought of all its fruits?
"Black Metal is my heart, but I do have an eclectic taste in music that varies across many different genres including and not limited to any metal genre. Inspiration cannot be denied, and again writing without limitations opens these doors to act when called upon."

IV. Lyricswise, the album resonates with the vivid imagery of the darkness confronting the light, as the death surmounts the life. But one can understand that the circle goes also the other way round and the light and the life could turn out victorious. What is lurking in the album's nooks devoid of light and devoid of life that could nourish some kind of hope, anyway?
"I believe it was William Wallace who said "All men die, but not all men really live."
Our end is inevitable and music is what brings me hope, where I feel I really live. The creation & where it might take me next are the real fruits of my life. I believe we all have to find a purpose in this world, and UADA right now is mine. That is my nourish of hope. Music has always been what keeps me going & always will be.
Lyrically this album was about that transition of death into life. As one band was killed, another rose from the metaphorical ashes. In those down times of darkness between the light of releasing new material, I wandered into the unknown. But walking into those shadows I knew what light was to be reached and now we are just seeing the beginning of what we've expected. The anticipated hope to take ourselves wherever we want to go with this art we create. To be free, limitless and finally really live the life we've all been striving for as musicians. We create our doors, we open them and we pass through them."


V. Thirty years ago, black metal would perfectly do with shallow satanic imagery that well served a purpose of metalheads´ shared or individual life rebellion. Do you think that since than a man´s spiritual frustration in the mundane world has got so deep that it naturally shed the early spirit of adolescent rebellion and replaced it with the detached world of mysteries, resonating in such a strong way in today´s black metal?
"I believe the messages, artform and self expression of Black Metal is much more mature overall today then it was thirty years ago. In it's beginning it did use those shallow satanic images you speak of as a way to express it's stand against a religion that has taken away much freedom in this world. Not everyone understands that there was also deeper meanings to the left hand path and individualism. So the Satan bandwagon really became adolescent in it's image & eventually a stereotypical staple of the genre.
With that being said we all find common ground in the philosophical approach in that rebellion brings us to our sense of freedom. To be free to think, explore & find truth is what most religions (especially the main that has been opposed time & time again in this art) forbid. And of course many of us into the arts, science & nature are those of the left mind. I understand the role Satan played in this genre be it a deity, or a philosophy. But unless it is something that is truely believed by the artist in what they write and perform, then it's merely for shock value or attention. Two things that are completely against everything this artform stands for from my perspective. I assume many artists of today within the genre of Black Metal are looking to create something different and more meaningful. Why rehash what's been done over and over. Why say what someone else has already said a thousand times. In the world of the dark arts there are vast amounts of knowledge & topics to explore. So why limit it to that of one deity or thought process? But there has always been many different forms of belief within this genre from the the satanists, to the pagans, to the war-heads, to the vikings, and so on. There was always alternative lyrical content within Black Metal than the standard Satan. Now there is a new generation, and like all generations and genres it has evolved. This evolution is important & it is why we are seeing Black Metal now stronger than it has been since it's 2nd wave. More mature, fierce, and awake."

VI. What kind of symbolism did you embed into the sigil that adorns the CD cardboard case and the disc itself? Does the sigil represent an important complementary sign to the band's logo and would be incorporated within the graphics on your next releases too?
"The sigil we use is the symbol of UADA. It is free of any other symbolism that does not represent who or what we are. It is a one of a kind sigil that speaks our name and no other. It will be with us forever, like our logo & our moon emblem. These are our markings."


VII. From the the very beginning, UADA has been highly active playing live shows. Many overseas bands consider performing on the stages round Europe as their main concert target. How important to you is a conquest of the headbanging crowds here on the old continent?
"A personal goal of mine always was to visit Europe on my own terms. I could have easily purchased a plane ticket at some point in life & visited the old world. But like always I have to do things my way & my way was earning that trip through my music and art. Finally in March I'll see that dream come true. But that dream is one of the very first few steps in the long climb on the mountain of goals I've wanted to achieve musically. It is one of the most important steps in our career & everything we've been working towards. To fully experience UADA is in the live setting and we are eager to share it not only with Europe but the entire world."

Thank you for answering the interview questions! You have my full support!!

==

Další články


Kam dál

Reklama