Poslední rozhovor s Jonem Nödtveidtem z DISSECTION (I. část)

11. března 2015 v 22:09 | překlad RaznAgul |  převzaté rozhovory
Rozhovor vznikl na základě otázek fanoušků DISSECTION a vyšel na oficiálních stránkách kapely v květnu 2006, do češtiny přeložil RaznAgul.


Turné The Rebirth of Dissection je za vámi a, jak sami říkáte, vstupujete do nové etapy? V čem spočívá tato nová etapa?
Nová etapa znamená začátek konce a konec se lačně blíží.

Turné pro vás znamenalo obrovský úspěch, s vyprodanými koncerty po celé Evropě a dodatečnými štacemi v jižní Americe a Mexiku. Šlo také o nejrozsáhlejší šňůru ve vaší hudební kariéře, která obnášela něco kolem šedesáti vystoupení ve dvaceti zemích světa. Jaký to byl pocit, opět se setkat po sedmi letech s vašimi fanoušky?
Ani ve snu by nás nenapadlo, že zájem o návrat DISSECTION bude po sedmi letech naší nečinnosti tak obrovský. Byl to pro nás všechny pořádný šok. První koncert ve Stockholmu 30. října 2004 byl dvakrát vyprodán a musel být do třetice přesunut do větších prostor. Ale teprve až jsme spatřili davy lidí čekající na naše vystoupení, docvaklo nám to. Pro mě osobně byl ten pocit jedním z nejfantasknějších životních zážitků, vystoupit na stockholmské pódium necelého půldruhého měsíce od propuštění z vězení. A ten pocit mě neopustil po dobu celého turné. Probouzel jsem se každé ráno v tour busu namísto v base a přál si, aby to nikdy neskončilo. A když jsme se potom vrátili do Švédska, bylo nám všem smutno, že turné je už za námi. Ale čekala nás další práce. Začali jsme intenzivně zkoušet materiál na naši nadcházející nahrávku "Reinkaos" a po něco víc jak měsíci jsme se vydali do studia.

Jaký to byl pocit, být hlavní hvězdou posledního dne nabitého Inferno festivalu v Norsku? Pověz nám, co se přihodilo na závěr vašeho vystoupení, kdy jste dali skladbu "Elisabeth Bathory" bez šťávy.
Jasně, stalo se to, že když jsme odehráli náš set, který byl, mimochodem, dlouhý skoro dvě hodiny, lidi stále chtěli přídavek. Už jsme byli pryč z pódia a kotel nepřestával řvát. Tak jsme se rozhodli, že zahrajeme ještě jednu skladbu. Vrátili jsme se na pódium, ale správce na nás vletěl, strašně vyšiloval, že v žádném případě už nemůžeme nic hrát a že se musí místo zavírat. Ve vší úctě jsem mu řekl, že lidi pod pódiem s ním nejspíš nebudou souhlasit, že asi jen tak neodejdou a určitě nebudou nadšení z toho, když je ochranka začne vyhazovat. Rozsvítili všechna světla a vypnuli ozvučení. Takže jsme vypálili "Elisabeth Bathory" jen přes odposlechy na pódiu a s bicími. A protože jsme měli vypnuté i mikrofony, nechali jsme kotel odzpívat text skladby. Málem to odneslo střechu haly! Správce se z toho málem zbláznil, ale co jsme mohli dělat? Skvělá vzpomínka!

DISSECTION je kapelou, která má opravdový zájem o své fandy. To se mi moc líbí. Co si upřímně myslíte o kapelách, které kašlou na své fanoušky a myslí si, že jsou schopny dosáhnout úspěchu i bez nich?
Neznám žádnou takovou kapelu. Pro DISSECTION, vedle toho, že skládáme a hrajeme muziku čistě z našeho přesvědčení a tvořivého puzení, byli naši fanoušci vždycky prioritou. Sereme na hudební průmysl a média, protože jsme se od nich vždycky dočkali jen neupřímnosti a podrazáctví. Ale uznáváme a vážíme si podpory, které se nám dostává od našich oddaných fandů a spojenců. Jsou součástí DISSECTION a toho, co děláme.

Podle přesvědčení Misanthropic Luciferian Order (MLO) jsou členové řádu oněmi vyvolenými a zbytek lidstva jsou ovce, bahno nebo prostě podřadná stvoření. Z toho plyne, že DISSECTION vlastně pohrdají většinou, ne-li téměř všemi svými fanoušky. Co cítíte, když se setkáváte se svými fandy a hrajete pro ně?
Nepovažujeme misantropii za něco symbolického, když říkáme, že tento svět je pro nás nepřátelský. Ve světě našich nepřátel si vážíme těch několika, kteří stojí skutečně na naší straně, a podle toho k nim přistupujeme, jako ke spojencům. Pochopíš, do jaké skupiny patříš, když si odpovíš, zda jsi pro či proti našemu přesvědčení.


Kolem DISSECTION se víří neuvěřitelný humbuk a na kapele spočívá neskutečná aura už od dob alb "The Somberlain" a "Storm of the Light´s Bane". Čemu to současní členové kapely přičítají? A taky se chci zeptat - jaké měl Jon důvody nebrat do současné sestavy bývalé členy kapely? Jak jsi přišel k Setovi a Tomasovi?
Hledání muzikantů do kapely byl dlouhý proces se spoustou překážek, které nemá smysl zmiňovat. Mým cílem bylo sestavit kapelu z lidí, kteří sdílejí stejné přesvědčení jako já, totiž hrát a užívat muziku DISSECTION jako nástroj černé magie. Proto jsem chtěl mít v kapele pouze satanisty a bývalí členové tedy nepřipadali v úvahu. Tím jsem si to nijak neulehčil. Ale byla to pro mě jediná cesta a byl jsem přesvědčený, že je to jen otázkou času, kdy najdu ty pravé lidi.
S Tomasem jsem se setkal na začátku roku 2004. Doslech se, že DISSECTION shánějí bubeníka do nové sestavy a spojil se s lidmi, kteří spravují naše webstránky. Zavolal jsem mu a dohodli jsme se, že se sejdeme, jak budu na propustce z basy. Tehdy mě přeložili do "volnějšího" vězení, kde jsem si měl odsedět poslední půl rok mého trestu, a dostával jsem krátké propustky každý druhý víkend. Během jedné takové jsme se potkali v jedné stockholmské hospodě a probrali jsme všechno od jeho osobních názorů, ambicí a představ o satanismu i muzice a jak se obojí dá skloubit v kapele, jak se dají spojit síly v něčem tak výjimečném jako je čistě satanistická sestava. Oba jsme měli předchozí špatné zkušenosti s hraním s lidmi, kteří nebrali věci vážně a nesdíleli stejné přesvědčení, jak se vší vážností zacházet s temnými, odvrácenými silami. Stejně jako neměli na to, zcela se oddat ryze satanistickému hudebnímu projektu. Našli jsme v mnoha směrech společnou řeč a oba jsme věděli, co chceme.
Takže jsme společně začali zkoušet v Tomasově studiu, zatím jen ve dvou, a dál jsme spolu probírali představy o kapele jako satanistickém díle, tak, jak jsem jí chtěl mít. Co se týče muzikantské stránky, nikdy dříve jsem nepotkal bicmena s takovými hráčskými dovednostmi a profesionálním přístupem. Má obrovské hráčské rozpětí, od nejrychlejších a nejbrutálnějších blastbeatů až po progresivní rock a hardrockový rytmus a přesnost. Je za tím určitě i pětadvacet intenzivních let usilovně věnovaných hraní. Zahraje v podstatě cokoli a jakkoli. Staré skladby DISSECTION pro něj nebyly žádnou výzvou. Věděl jsem, že jsem narazil na toho pravého člověka!
Najít kytaristu bylo daleko složitější. Dlouhé měsíce jsme se pídili po někom, kdo by splňoval naše představy. Problém nespočíval v tom, najít talentovaného hráče. Takových se hlásilo nespočet. Problém byl v tom, najít vražedně hrajícího kytaristu se satanistickým přesvědčením! Po přehrávkách s několika adepty jsme v létě 2004 konečně našli Seta. Když dorazil z Itálie, okamžitě jsme věděli, že hledání je u konce. Energie a duch, které z něj vyzařovaly na zkoušce i z jeho osobnosti, nás naprosto přesvědčily - ten musí být v DISSECTION! Byl jsem s ním už nějaký čas v kontaktu přes mail, ale až když dorazil do Švédska, tak jsme se doopravdy poznali. Set se ukázal jako jeden z nejoddanějších a nejbáječnějších lidí, s kterými jsem se kdy setkal. Od té doby stojíme při sobě jako vlastní bratři. Jako kytarista hraje jak nikdo jiný a ohromně se vyvíjí! Když se k nám přidal Set, složení DISSECTION bylo kompletní a kapela se začala připravovat na turné. Museli jsme jen ještě počkat, až mě pustí z vězení. Takže mezitím kapela denně intenzivně zkoušela dva měsíce beze mě. Připojoval jsem se k nim během mých krátkých propustek.

A jak je to s baskytaristou? Je stálým členem nebo působí jen v živé sestavě?
Erik Danielsson je naším současným basákem, ale jen pro živé hraní. Je zatím jediný, kdo funguje na osobní rovině mimo DISSECTION, zcela však stojí za naším satanistickým přesvědčením a duchovními cíli kapely.


Říká se, že krátce před tvým uvězněním jste se chystali nahrávat novou desku a dokonce jste měli i zamluvené studio na konkrétní datum. Co se stalo s tím materiálem? Byl použit s nějakými úpravami na "Reinkaos" nebo jde o úplně novou desku?
Tehdejší materiál pro desku nebyl ani zdaleka dokončený, ale stal se zárodkem toho, co nyní vyrašilo jako "Reinkaos". Materiál na novou desku vyzrával po celou dobu mého pobytu v base, jak lze ostatně ze skladeb na "Reinkaos" slyšet. Zabralo to dlouhá léta péče, než to, co bylo zaseto, vykvetlo do plné podoby, s jakou jsem spokojen. Vlastně se tak stalo až v momentě, kdy byla deska konečně poskládaná a nahraná v kompletní nové sestavě.

Cítíš nějaký rozdíl mezi psaním muziky v base a na svobodě? Myslíš si, že tvé roky strávené za mřížemi nějak ovlivnily hudební podobu nových DISSECTION? Zněla by tvá muzika jinak, kdybys ji složil venku?
Myslím si, že jediné věci, na kterých záleží, které dáváš do toho, co tvoříš, jsou čas, úsilí a odhodlání. Situace, v jaké jsem byl, tomu určitě pomohla, alespoň co se času týče. Abych vytvořil "Reinkaos", potřeboval jsem být ve stavu fanatického soustředění a toho se mi dostalo právě mezi vězeňskými zdmi.

Když jsi seděl, čím sis krátil čas? Měl jsi nějaké konflikty se spoluvězni, nebo jsi naopak narazil na někoho s podobným smýšlením? Nevím, jak to chodí ve švédském kriminále.
Prvních jedenáct měsíců jsem strávil ve vazbě, byl jsem v izolaci kvůli probíhajícímu vyšetřování. Za nějaký čas po odsouzení jsem byl přeložen do běžné věznice s maximální ostrahou. V těch jsem strávil následujících šest let. Zpočátku jsem neměl možnost mít u sebe kytaru, později jsem ale dostal povolení mít jak akustickou, tak elektriku. Za mřížemi jsem pracoval ve vězeňské dílně a studoval jsem. Skládal jsem muziku, studoval okultní vědy, chodil jsem do vězeňské posilovny, věčně jsem se procházel po vězeňském nádvoří, seznamoval se s okolím a jeho lidmi. Potkal jsem tam řadu zajímavých lidí a zažili jsme spoustu skvělého času, i když jsme byli v krimu. V roce 1999 bylo založeno bratrstvo sestávající z vězňů s velmi dlouhými tresty a se sympatiemi k "protizákonné" mentalitě a k mnoha duchovním ideálům MLO. Postupně jsme vyrostli v docela silné hnutí s napojením na všechny velké věznice ve Švédsku. Nakonec nás vedení věznice rozprášilo a rozeslalo nás na různá místa, ale i tak to byla zábava.

Prošel sis nějakým duchovním osvícením během pobytu za mřížemi?
Měl jsem skutečně spoustu času k hlubšímu napojení se na vnitřní sílu, která mě vede po stezce levé ruky.

Rozumím tomu, že považuješ "Reinkaos" za vaše nejlepší album. Jak se ale díváš na tvoji předchozí tvorbu, především desku "Storm of the Light´s Bane"?
Obě naše předchozí alba zachytily velmi silnou esenci a zlověstné nálady a jsem s oběma hodně spokojený. Obstály test času, myslím si. Alespoň co se týče jejich věhlasu.

Jak reagujete na výtky, že vyznění nových DISSECTION je hodně vzdálené tomu původnímu?
Našim cílem není sebe sama kopírovat. Starší desky (na které jsem hodně pyšný) jsou stále k dostání pro každého, kdo je chce poslouchat. Takže není na co si stěžovat, pokud vám hraje CD přehrávač. Šlo by o znak retardace, kdybychom zůstali trčet na stejném místě jedenáct let. Kdo se nevyvíjí, zhyne.

Když srovnám textovou náplň vašich třech studiových desek, je zřejmé, že podstata a jádro tvého přesvědčení zůstaly po celou dobu nezměněny. Co tě ponouká aktivně se držet těchhle názorů?
Podstata skrytá za formami věcí.

(dokončení příště)
 


Komentáře

1 Darkmoon Darkmoon | 12. května 2015 v 22:26 | Reagovat

Palec nahoru!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama