N. Onfray (Animus Mortis): podstatou black metalu je osvobození vnímání a ducha

12. dubna 2015 v 0:46 | RaznAgul |  novinky
Album "Testimonia" se noří do transcendentálního světa a jeho abstrakcí. Je svědectvím o zkušenostech hlubinné meditace a cestování několika stupni vědomí, skrze rozličné stavy niterných vibrací. Album je po hudební stránce věrné žánru, přesto vychází z čisté spontaneity a bezprostředních osobních zážitků. Jeho ústřední osou je cesta k osvobození vnímání a ducha. Tak vysvětluje charakter druhé řadovky chilských Animus Mortis hlavní strůjce kapely, její skladatel a vokalista N. Onfray v rozhovoru pro Dead Rhetoric zine. Vydání nové desky trvalo delší čas kvůli změnám v sestavě, po kterých se N. Onfray plně chopil postu zpěváka. Ke svému výsadnímu autorství skladeb uvedl, že takový stav vnímá jako zcela přirozený. Komponování nemůže být záležitostí celé kapely. Jedná se o velmi osobní proces. Každá kapela by podle něj měla mít vůdčí skladatelskou osobnost, která vytváří ideologii a koncept její tvorby a dává ji nezaměnitelnou, opravdovou identitu. V black metalu nezná tvůrčí hranice a řídí se pouze přirozeným instinktem a zkušeností. Tak jako třeba ve skladbě "Vibrations from the Immaterial", která byla vytvořena na základě mimotělesných zkušeností, astrálního cestování a kontaktů s elementy přesahujícími každodenní realitu. Realitu naprosté většiny lidí žijících v zaslepenosti a pod veřejnou kontrolou.


Mé pocity z poslechu alba "Testimonia" jsem popsal v recenzi, která vyšla v Mortem zinu. Zde je její výňatek:

"Chilští zádušní andělé ANIMUS MORTIS na mě dopadli jako nicneříkající přízrak, jehož jedinou záchytnou referencí bylo působení jejich vokalisty N. Onfraye u ďábelských krajanů Horns a dřívější angažmá v kdysi neotesaných Hetroertzen. A naopak, i touto kapelou se jednou mihl hetroluciferián Frater D. Chilská černá lóže je malá. Plodí však velké věci. Patří k nim i album "Testimonia". Přistupuje k provokující temnotě trochu jinak, než je u domácích zvykem. Namísto esoterických evokačních cest směrem k duchovnímu znovuzrození dbá více na pouť úplně poslední, provází pod kyprou zem přímo do tlejícího obydlí smrti. Obrací se víc k životní mizérii a zmaru, než k naději v černosvětelné vykoupení. Vznešenost hudebního "svědectví" desky je záhrobní, spíše než extatická. A možná i proto je pocity, se kterými si zahrává, pozemsky bližší.
Zásvětní black metal druhé řadové nahrávky ANIMUS MORTIS ukrajuje život v přehršle rychlých bicích, v pomalých, chladně ostrých kytarách k nim a mrtvolném vokálu. Cesta do údolí Hádu je táhlá, ale je po ní současně i upalující vzrůšo. Setkává se tu hluboká melancholie samoty s jakýmsi tajemným půvabem opouštění světa. Dekadence posledních věcí nedusí. Nechává vydrápat se po nekonečných zdech temné kobky do vzdušného prostoru, kde přelétávají padlí serafové a srší jiskry odvrácené záře. Hudba opravdu jakoby zněla odkudsi z nedostupné dálky, kterou nepřekoná dlouhá chůze ani množství poslechů, jen odevzdané vplynutí. "Testimonia" je tíživým břemenem i křehkou mnoharozměrnou abstrakcí. Dokáže rozladit a přibít, i naladit k odpoutané posvátné neurčitosti. Příjemné pocity z něčeho takového skoro až děsí."
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama