Report z koncertu DARKENED NOCTURN SLAUGHTERCULT, ACHERONTAS (Hell Fast Attack Brno, 27.6.2015)

29. června 2015 v 10:55 | RaznAgul |  reporty
Devátý ročník tradičního předprázdninového festivalu blackmetalové pakultury Hell Fast Attack se musel hodně snažit, aby mě svou soupiskou zlákal. Jak se postupně prezenční listina naplňovala pro mě nepodstatnými jmény, říkal jsem si, musel by se stát zázrak, aby mě letošní vydání festu něčím utáhlo. A on se zázrak opravdu stal. V podobě účasti poslední oznámené kapely, kardinální nesvatosti Darkened Nocturn Slaughtercult s prokletou sukubou Onielar v jejich čele. Vedle návnady par excelence jsem nakonec vzal zavděk i zápisem řeckých okultistů Acherontas. A protože obě zjevení uzavírala program sletu padlých duší, zbytek hellfastu nemělo pro mě smysl nijak řešit.


Spiritističtí vykupitelé ACHERONTAS patří k vlajkonošům jižanského křídla kráčejících stezkou levé ruky. V pokušení vůči nim jsem od jejich předloňské desky "Amenti" a vystoupeních na srbském Darkness Rising a dvojce Prague Death Mass. Na hellfastovském pódiu působili zpočátku jaksi nejistě a nepřesvědčivě. Až když se jejich koncert přelomil do prehistorie a tvorby pod hlavičkou Stutthof, začalo vše kolem nich dávat jasnozřivější smysl. Hudební hermetika prosáklá rudým oparem světla, chladnými plameny svíček a rituálním kadidlovým fermentem obnažovala skryté vnitřní světy a kytarově drásaná temnota je násilně převracela na svou víru. Vrchol přišel s epochální skladbou "Legacy of Tiamat" z průlomové, pět let staré řadové dvojky kapely. To už se vařila opravdu silná alchymie nálad. Vstřebal jsem z nich, co se dalo. Obřad ACHERONTAS zdařile nabrnkl niterná rozpoložení na následující, velkolepé věci.


Německé plémě z krvežíznivých temnot DARKENED NOCTURN SLAUGHTERCULT se naživo moc neukazuje. Mezi lidem se proslýchá, že jejich vystoupení pod vlivem čarodějné kletby a dalších pochybných praktik probouzí v krotkých duších ty nejnižší rouhavé vášně. Navíc jim prý kraluje nečistou krví poskvrněná, prostovlasá babylonská děvka, která otevřeně obcuje s bytostmi cejchovanými peklem a ctnostné muže odvádí z domova ke zvrhlým sabatům. Skutečnost je taková, že démonická Onielar a spol. patří k těm málo ďábelským spolkům, kterým se dá všechno hned zasyrova žrát a bez výhrad věřit. Skřehotavá děva v dlouhé bílé róbě, stále více nachově promáčené, jak si z hrdla přihýbala rituální krví a prskala ji kolem sebe, se svými společníky opanovala hellfastovská prkna v grandiózním představení. Obrácené krucifixy, pentagramy, zvířecí lebky, jakési ošuntělé plachty po stranách pódia, všechno v něm dávalo smysl. Kapela předváděla, jak je do posledního srostlá se svou muzikou. Každé cuknutí těla, každé napřažení kytar, každé probodávající gesto šlo přesně do dynamiky jejich hudební maršparády. Svých zatímních pět alb ukázali v těch nejlepších kusech. Debutová pumelenice "Thanatos" zbožštila smrt, procesí s "Nocturnal March" mrazilo v obnažených kostech, infernální rozpalovačka "Bearer of Blackest Might" z řadové trojky vytloukla temné popůlnoční síly, proklepaná "The Descent to the Last Circle" a majestátní dohrou prodloužená "The Saturnine Chapel" odkryla skvosty mé srdcové, čtvrté desky jatečného kultu, posmrtné vidění předloňského alba prozřelo v nepřekonatelné "Primordial Sapphirine Driplets". Veškeré vnímání světa se zhroutilo a soustředilo do jediného, přes hodinu trvajícího, okamžiku, v němž DARKENED NOCTURN SLAUGHTERCULT podali své obřadné oběti na nejsvětější blackmetalový oltář. Přijímání, na jaké nikdy nelze zapomenout!

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama