Report z koncertu S.D.I. (Nová Chmelnice Praha, 2.10.2015)

5. října 2015 v 9:04 | RaznAgul |  reporty
Zem dala člověku schopnost přesouvat se v prostoru, metal schopnost přesouvat se v čase. Čertovský stroj je to náramný. Cesta do minulosti s ním obnáší jen vybrat si patřičně uleženého průvodce a napojit jej na uřvané decibely. Vynález zarostených kraválníků, železný samochod, kterému, i když třeba dříve porůznu zadrhával, vzpomínky dávno promazaly soukolí a přenýtovaly zevnějšek. Vyvolávání jeho obstarožních přízraků se dnes nosí. Obrousila se jeho lajdácká vzpurnost a jeho nebezpečně řezavé ostří z dálky dávno prožitého už tolik nebolí. Už nikdo nevytahá za pačesy kvůli obludnému černému tričku, nikdo nezpráská prdel za pomuchlané pásky s přemazanými bítls a nikdo nehrozí polepšovnou kvůli muzice o "chci tě vymrdat". Pár poznamenaných na tom ďábelském stroji času jede dodnes, někdo si jej stopne třeba jen na jednu závratnou večerní projížďku. Dnes bezpečně, bez hrozícího karambolu s okolím, pořád ale odvazově od nalajnovaných pravidel dne. Obě sorty společně narvaly žižkovský klub Nová Chmelnice, na jehož prkna dojela na časostroji kázat metal vzkříšená legenda S.D.I.


Jak jen je možné, že tihle metaloví zaprodanci, jejichž hříšné pásky jsem kdysi bohabojně hltal, se mi teď dávají s takovou samozřejmostí pro lehkomyslnou zábavu? Říkal jsem si, když se pustili do speedmetalového útoku první skladbou svého setu "Fight". Tápal jsem uvnitř sebe, co je víc skutečné, jestli ona dávná, nechvalná neřest fabriky na satanistické odpaňování, nebo její dnešní živé, obnažené ztělesnění na pódiu přede mnou. S následující "I Don't Care" jsem se vybodl na nikam nevedoucí přemítání, nechal minulost porvat se s okamžikem tady-a-teď a s kapelou nakopl strojovnu na zhmotnění vzpomínek do plných obrátek. Z bastardů S.D.I. v sestavě Kruse - Maunert - Rage z časů alba "Mistreated" prýštila i po čtvrtstoletí spratkovská svěžest a k ní hektolitry potu vyždímaného muzikou i dusnem chmelnického klubu. Hráli na střídačku notoricky omleté pecky z prvotiny a velebeného následovníka "Sign of the Wicked". Vzkaz blonďatého Kruseho pro upjaté škarohlídy, kteří nabádají dnešní metalové tatíky k dospělácké uvážlivosti, zněl "You Are Wrong", my nestárnem a ten náš metalový bordel budeme dělat věčně! Že mu basa pořád pevně drží v ruce, ukázal v sólovaném riffu z "Coming Again" vyseknutém odděleně pro návnadu. "Wanker" uvedl jako kousek, na který byl sakra pyšný, když jej onehdá složil. A nebylo se co divit, když deflorantům lítal od těla. Trochu nepobírám, proč zrovna "I Wanna Fuck You" a "Megamosh" jsou tak výkladní. Ale i na tyhle dvě odrhovačky muselo dojít, jak jinak než za bouřlivého klokotu kotle. S.D.I. se po necelé půldruhé hodině plnokrevného běsu odporoučeli s přídavkem "Quasimodo". Viditelně dojati z nadšeného přijetí věrnými pamětníky, kterým se v mnohém splnil jejich dávný metalový sen zažít ďábelskou defloraci na vlastní kůži.


setlist: Fight, I Don't Care, Panic in Wehrmacht, Absolute Banger, Alcohol, You're Wrong, Quick Shot, Killer's Confession, Violence, Coming Again, Sign of the Wicked, Chainsaw Massacre, Wanker, Long Way from Home, Disappointment, Bullshit, I Wanna Fuck You, Megamosh, Quasimodo

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama