Report z koncertu VEKTOR (Modrá Vopice Praha, 29.11.2015)

30. listopadu 2015 v 21:25 | RaznAgul |  reporty
Když se mladickým zápalem podlije jednokytarový dřevní thrash, nedá se čekat, že by nějak zvlášť vykvetl. A když se mladé thrashmetalové kapele podaří delší čas ohánět se nápady ve dvou kytarách, hrozí naopak, že se rozbují až příliš a její kořeny vezmou v mnohém za své. Tak by se dal v krátkosti shrnout můj dojem z vystoupení za prvé nizozemských DISTILLATOR a za druhé španělských ANGELUS APATRIDA v pražské Modré Vopici letošní poslední listopadovou neděli. Jejich pódiové půlhodinky nebyly vůbec špatné. Ale kromě nátlakově odehraného, svěžího thrash bordelu v duchu sodomicko destruktivní oldskúlařiny a opakovaných útěků z odsypaného thrashe až kamsi do míst, kde smrdí metalová moderna, nedaly tyhle kapely do placu nic zvláštního, co by mě raflo a klubem povláčelo. No co, očekávání byla stejně upjatá k jiným. Těžký kalibr ten večer výsostně patřil americkým thrash srdcařům VEKTOR. Ti mají za sebou sice jen dvě velké desky (a třetí je čeká příští rok v březnu), přesto si na řinčící scéně už vydobyli své pevné místo. Přední zásluhu na zvučném jménu kapely mají jejich bezohledné dobývání kosmického kovu a vokální chlouba v hrdle skřehotavého Davida DiSanto. Na svou cestu evropského First Contact Tour si k sobě přisadili dvě jmenovaná mláďata a jedno z mezipřistání nasměrovali do vysočanské modrovopičí boudy.


Progresivně založený thrash metal, intergalaktická sci-fi posedlost, nekonečné minuty kompozičních vychytávek - nebyl to žádný z přívlastků kolujících na oběžné dráze kolem kapely, který by mě přilákal na jejich koncert. Takových věcí se naopak spíše děsím. Přesvědčil mě jakýsi neuchopitelný, křehký taj jejich jinak ostropalné thrashové mely a neslýchaně zlolibá barva DiSantova hlasu. A naživo se moje klubající se přesvědčení o metalové zdatnosti VEKTOR jen utvrdilo. Celé to bylo jak raketově zrychlený kosmický sen, ze kterého se nechce nechat probudit. Thrashová agrese našpikovaná do úsečně odsekávaných riffů propouštěla mezihvězdné melodie a DiSanto k nim zabrušoval svůj jedový břit a podmazával jim hysterickými ječáky. Třetina setu patřila novým skladbám, které se objeví na příští řadovce kapely. "Ultimate Artificer" a "The Cygnus Terminal" táhnou VEKTOR dále ve stopách bezohledné mlátičky kosmického prostoru, "Psychotropia" si už sahá na nejzazší hranice hudebně pojatelného a odráží znění sfér do roztříštěných záškubů poslechových vjemů. I se zakřivením své muziky v dojmovém nekonečnu si umějí VEKTOR rázně poradit a předvedli to každým svým čerstvě odpáleným rychlostním stupněm. DiSanto může na svůj hlasový náboj a své frontmanské charisma vsadit všechno a čekat jen, jak mu bude vesmír rozbitý thrashem napadrť zobat z ruky. Jako mu z ruky zobala pražská Vopice.

setlist: Cosmic Cortex, Deoxyribonucleic Acid, Ultimate Artificer, Tetrastructural Minds, The Cygnus Terminal, Black Future, Psychotropia, Accelerating Universe, Asteroid
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama