Report z koncertu W.A.S.P. (Garage Club Ostrava, 8.11.2015)

10. listopadu 2015 v 20:58 | RaznAgul |  reporty
Jen co se vyrojily zvěsti o novém, patnáctém albu americké heavymetalové legendy W.A.S.P. "Golgotha", začal se všemožně propírat duchovní přerod jejich ikonického zpěváka Blackieho Lawlesse a jeho současné spočinutí v náručí křesťanské víry. Že se v duši jednoho z největších rockových rebelů něco zásadního děje, přitom muselo trknout už s předchozí "biblickou" deskou wospů, která přicválala od bran hořícího bájného Babylonu. Rejpání se v Lawlessově vnitřním světě se stalo pro mnoho fandů kapely horkým žrádlem. Což je škoda, protože porcování osobních věcí víry zastínilo fakt, že W.A.S.P. s křížovou kalvárií možná natočili své dosud nejsilnější album. A vůbec, cesty k vlastní spáse jsou veskrze intimní záležitostí, do které stejně nikomu nic není. Ať už u jejich zážehu stojí jiskra andělská, nebo ďábelská, pokud před sebou otevřou božský prostor a dovedou k fascinačnímu vykoupení, mají svůj smysl. To platí i v heavy metalu. A že hudebně spásonosní noví W.A.S.P. bezpochyby jsou, přijeli ukázat během své šňůry "Bloody Road to Golgotha" i do ostravského klubu Garage.

Roky se podepíšou i na tom nejotrlejším rockovém hýřilovi. Blackie, s ještě opuchlejší tváří a očima podmalovanýma jak laciná coura, stanul na pódiu se svými kumpány v plné své hvězdné kráse. Na krk si příští rok pověsí už šestý křížek, ale ten večer mu hrdlo i krev tepaly jarou vzpourou v protisměru času. S časem jsou jinak W.A.S.P. zadobře. Za třiatřicet let svého trvání zplodili nesčetně šlágrů a ty notorické se dostaly i na setlist jejich letošního turné. Koncert však nebyl jen z otřepaných vzpomínek. Ze skvělé babylonské desky odehráli "Crazy" a jako pilíře vystoupení zasadili tři skladby z ještě skvělejší funglovky. Svižně odlehčená "Last Runaway", plouživá výsost "Miss You" a titulka hodna svého nejsvětějšího místa "Golgotha" braly dech ještě osudověji než z desky. O co byl Blackie skoupější na slovo mezi skladbami, o to víc si odříkával pro sebe své litanie v mezihrách, když zrovna nezpíval. Ta jedna po "Golgotě" zakončená ze rtů odtušeným "amen" směřovala do nebes. Bylo úplně jedno, co a proč si Blackie povídá. Zaujetí a oddanost, se kterými tak činil, byly strhující. Koncert představoval jeho nejosobnější rituál. Spojoval v sobě osvobozující rockovou rebelii se silou prožitku čehosi neuchopitelného, totiž lidského nitra naplno otevřeného do muziky. Ani dnešní W.A.S.P. nejsou jen Blackie Lawless. Na kytaru svá sólová kouzla neskutečně čaroval Doug Blair a zážitek z úchvatné legendy umocňoval na druhou. Po strhujícím cestování křížem krážem tvorbou přišel očekávaný přídavek s "Wild Child" a " I Wanna Be Somebody". Nedotknutelná klasika, své nejvyšší vrcholy ale měl koncert už chvíli za sebou. Cosi mi před nedělí říkalo, že klubovka s W.A.S.P. nakopnutými novou deskou se mi vryje nenávratně do srdce. A taky že jo, do boha!!

setlist: On Your Knees + Inside the Electric Circus, The Real Me, L.O.V.E. Machine, Last Runaway, Crazy, Arena of Pleasure, Miss You, Hellion + I Don´t Need No Doctor, Golgotha, Wild Child, I Wanna Be Somebody

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama