Report z koncertu KRINGA, Misþyrming, ONE TAIL ONE HEAD (Nová Chmelnice Praha, 11.12.2015)

13. prosince 2015 v 20:12 | RaznAgul |  reporty
"Hráli jsme vám, a vy jste netancovali; naříkali jsme, a vy jste nelomili rukama." Přišel svatý Jan, nejedl a nepil - a říkají: "Je posedlý". (Matouš 11, 17-18, podle liturgie připadající na den 11.12.)

Z mnoha jmen zaprodanců patří jen několik těm vyvoleným. Sjíždějí se nepravidelně jednou za čas v rachotících spřeženích démonů na zhoubná místa města pražského, aby tam pěli chválu hadovité havěti a jiným stvořením v nemilosti nebes. Začali s tou mešní špínou před čtyřmi lety, stále stejná pakáž, jeden ocas jedna hlava, a přibírají s sebou vždy sobě podobné. V řadě letošních vydařených a ještě vydařenějších koncertů ďáblova sešlost v chmelnickém klubu na hostivítský pátek mnou otřásla ze všech zpropadených sil snad nejostřeji. Je nechvalným znamením doby, že černě vypálená zášť dokáže tolik vábit. Večer bylo v klubu nejspíš vyprodáno. Ještě než se na město snesla mlha a oklikou přes jiné stavy jsem se vydal do dlouhé prosincové noci, děly se tam velké věci.

První pečeti rozlomili čarodějnými bylinami zkouření KRINGA. Kapela stále stojí tvorbou na svém předloňském EP "Total Mental Desecration", pódiově se ale už stačili výrazně otrkat. Své garážově zahlušené blackmetalové litanie strouhali taktovaným d-beatem pod kola rozpelášených jízd, ze kterých se opojením točila hlava. Nepříčetnosti nálad, které kapela dokázala z potemnělého piedestalu vyprovokovat, přidávali blouznivě klátící se Vritra a kamsi do propastných dálav upjatý Berstuk. Jejich kytara, basa a na stŕídačku chrlený vokální běs otevíraly nad hnětajícími bicími komnaty plné duchovní posedlosti. KRINGA se vlastním přičiněním, pohrouženi do temného sebezaklínání, dostávali do stále silnějšího transu. A já s nimi. Stačilo jen být na stejné notě a uhrančivě namíchaný opiát bezbožnosti si vzal z duše svoje. A dělal s tím divy po celé první dějství večera.


O islandských Misþyrming a přednostech jejich letošního debutu "Söngvar elds og óreiðu" jsem už něco málo zaslechl. Jejich chmelnickou chvíli jsem zpočátku zamýšlel pojmout v ústraní k ustálení zážitků z předešlého. Hned s první skladbou si mě ale přikovali k pódiu a během vystoupení u mě vyrostli v pojem. Ostří blackmetalové agrese kalené melodikou vzdálenou do ostrovního chladu bodalo od kapely do všech stran zhaslého prostoru klubu. Misþyrming se ze své občasné disonanční nepřístupnosti nečekaně rozbalovali do prazvláštních tvarů a úchvatných křehkostí. Pořád si ale drželi svůj k ďasu zapřažený, likvidační tah prostý zbytečných citových úpadků. To jim dávalo obrovskou moc, I nade mnou. Jejich zatím jediné dílo jsem nemohl nechat v klubu jen tak ležet. Misþyrming v mých dojmech naplnili pravidlo, že velké se rodí z nepředpokládaného.


Černá mše na oltáři války ONE TAIL, ONE HEAD dostáli své rozšířené pověsti o nekontrolovaném vyšinutí prokleté mysli. Třeštící Luctus a jeho družina by možná nemuseli tvořit už nic dalšího a navěky žít z podstaty toho mála, s čím dosud poskvrnili svět. Protože jestli s tím budou vycházet ven s tak diagnostikovaným šílenstvím, jaké u nás vždy dříve a i tentokráte předvedli, patří jim pocty a méně otrlé chraň bůh před pohromou mrzkého podzemí. Rozervané blackmetalové štvaní OTOH opět krmilo své oběti zbičovaným žrádlem ze zatuchlé krve, prašného smradu a rouhání na bodu varu. Kus z toho ve skladbě "Splendour of the Trident Tyger" věnovali našincům z kultu ohně. A všechno větší slávě pekel. Po OTOH nemělo smysl přemítat o dalším, s jejich mlatou černosrstých bestií dokonal večer natvrdo.

setlist: In the Golden Light, Arrival, Worlds Open - Worlds Collide, One Tail One Head, instr., Rise In Red, Splendour of the Trident Tyger, Wings, Cleanse Enshrine In Madness, Awaken (Being Beyond Form)

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama