Osmdesátá léta utekla pryč v thrashujícím tempu a zanechala po sobě velké věci, ale v přetrvávajícím nedostatku. O tom jsou přesvědčeni všichni, kteří se dnes se zápalem chápou strouhavě riffovaných kytar a mydlí s nimi metalový dávnověk. Patří k nim i kanadská smečka MORTILLERY s uřvanou bosorkou Carou McCutchen v čele. Ona i její spoluhráči se navíc narodili v přesvědčení, že se zapomnělo, jak velkou roli hrál pro dospívání thrash metalu kytarově vyježděný punk. Aby tedy světu připomněli, co má cenu metalového zlata, zasadili svou muziku do věčně plodné tradice rašplovaného kovu a prohnali jí naježenou fofrjízdou. Dosud jim ta zábava vydala na tři velké desky se stále vyzrálejším muzikantským umem. Poslední z nich vyšla na sklonku loňského jara a nese název "Shapeshifter". Kapela ji u nás představila během svého podzimního evropského turné. V pražském modrovopičím klubu to se svou čerstvou fošnou roztočili tak, že nepřipravení měli co dělat, aby po půlhodinovém direktu vypáčili zahryzlé sanice z palubovky. Tak jsem i já potkal MORTILLERY. Bestii z čeledi ostrozubých, trhající v dravém souboji železo na kusy, houževnatou hydru, která žije životem splašené thrash-punkové běsky i podsklepního monstra. Svou náturou mně učarovala. Stačilo jí jen obratně zaútočit, aby se mi pevně vežrala pod kůži a nadlouho se stala mojí častou společnicí.
Spad toxického thrashe z alba "Shapeshifter" je zákeřně přívalový a po zemi se hrne v ustavičně přesýpaných skladebných dunách. MORTILLERY musí vskutku upalovat, aby se jim celá plejáda blyštivých riffů a všelikých fajnůvek na desku vůbec vešla. Občas znějí s frézovanými kytarami v exploitím ladění o něco více punk, jako třeba v roznětkové "Age of Stone". Prý ji měli komplet hotovou za necelé dvě hodiny, čímž jen dokládají, že k trefné muzice bohatě stačí okamžitý nápad a muzikantská bystrost. Svou rafající thrash metelicí se nejednou otřou i o temnější hrany kovu a probudí v sobě síly ďábelsky nezřízené. Ale i když se MORTILLERY naloží do temných podtónů jako v zápalnici "Mantis" či vymítacím poprasku "Torture", na povrchu svůj černější ohoz vždy dokonale přeštupují thrashujícím staccatem. Svou kytarovou vyspělost dávají pocítit ve virtuózně sólovaných dvojspřežkách i ve vzácných chvílích odfrku do heavymetalových aranží. Zpěv a chropotné štvaní z hrdla Caryina je pak lekcí samou o sobě. Snad z pokoutného kloktání divoženských lektvarů ji zhrubl pajšl. Nepříčetně řve, masožravě supí, pěje ladně a neladně chytá výšky. Ona je tím, kdo především dává kapele její nezaměnitelný výraz. S nadpozemskou tahounkou u vokálů a bezednou vynalézavostí píšou MORTILLERY novodobé dějiny kanadského thrashmetalového undergroundu. Jejich třetí velká deska je rozběsněnou, spanilou jízdou, která si sahá na řemeslné mistrovství.
(Album vyšlo na CD a vinylu u Napalm Records. Vydání na CD navíc obsahuje bonusovou předělávku skladby "Shine" od Motörhead)
datum vydání: květen 2016
původ: Kanada
seznam skladeb:
1. Radiation Sickness
2. Age of Stone
3. Bullet
4. Mantis
5. Black Friday
6. Wendigo
7. At the Gates
8. Torture
9. Shapeshifter
10. Patient Zero
11. Neckbreaker
12. Shine (Motörhead cover)
report z koncertu MORTILLERY v pražské Modré Vopici 25.10.2016
==
