MORTILLERY – „Shapeshifter“

14. března 2017 v 19:14 | RaznAgul |  recenze
Osmdesátá léta utekla pryč v thrashujícím tempu a zanechala po sobě velké věci, ale v přetrvávajícím nedostatku. O tom jsou přesvědčeni všichni, kteří se dnes se zápalem chápou strouhavě riffovaných kytar a mydlí s nimi metalový dávnověk. Patří k nim i kanadská smečka MORTILLERY s uřvanou bosorkou Carou McCutchen v čele. Ona i její spoluhráči se navíc narodili v přesvědčení, že se zapomnělo, jak velkou roli hrál pro dospívání thrash metalu kytarově vyježděný punk. Aby tedy světu připomněli, co má cenu metalového zlata, zasadili svou muziku do věčně plodné tradice rašplovaného kovu a prohnali jí naježenou fofrjízdou. Dosud jim ta zábava vydala na tři velké desky se stále vyzrálejším muzikantským umem. Poslední z nich vyšla na sklonku loňského jara a nese název "Shapeshifter". Kapela ji u nás představila během svého podzimního evropského turné. V pražském modrovopičím klubu to se svou čerstvou fošnou roztočili tak, že nepřipravení měli co dělat, aby po půlhodinovém direktu vypáčili zahryzlé sanice z palubovky. Tak jsem i já potkal MORTILLERY. Bestii z čeledi ostrozubých, trhající v dravém souboji železo na kusy, houževnatou hydru, která žije životem splašené thrash-punkové běsky i podsklepního monstra. Svou náturou mně učarovala. Stačilo jí jen obratně zaútočit, aby se mi pevně vežrala pod kůži a nadlouho se stala mojí častou společnicí.


Spad toxického thrashe z alba "Shapeshifter" je zákeřně přívalový a po zemi se hrne v ustavičně přesýpaných skladebných dunách. MORTILLERY musí vskutku upalovat, aby se jim celá plejáda blyštivých riffů a všelikých fajnůvek na desku vůbec vešla. Občas znějí s frézovanými kytarami v exploitím ladění o něco více punk, jako třeba v roznětkové "Age of Stone". Prý ji měli komplet hotovou za necelé dvě hodiny, čímž jen dokládají, že k trefné muzice bohatě stačí okamžitý nápad a muzikantská bystrost. Svou rafající thrash metelicí se nejednou otřou i o temnější hrany kovu a probudí v sobě síly ďábelsky nezřízené. Ale i když se MORTILLERY naloží do temných podtónů jako v zápalnici "Mantis" či vymítacím poprasku "Torture", na povrchu svůj černější ohoz vždy dokonale přeštupují thrashujícím staccatem. Svou kytarovou vyspělost dávají pocítit ve virtuózně sólovaných dvojspřežkách i ve vzácných chvílích odfrku do heavymetalových aranží. Zpěv a chropotné štvaní z hrdla Caryina je pak lekcí samou o sobě. Snad z pokoutného kloktání divoženských lektvarů ji zhrubl pajšl. Nepříčetně řve, masožravě supí, pěje ladně a neladně chytá výšky. Ona je tím, kdo především dává kapele její nezaměnitelný výraz. S nadpozemskou tahounkou u vokálů a bezednou vynalézavostí píšou MORTILLERY novodobé dějiny kanadského thrashmetalového undergroundu. Jejich třetí velká deska je rozběsněnou, spanilou jízdou, která si sahá na řemeslné mistrovství.

(Album vyšlo na CD a vinylu u Napalm Records. Vydání na CD navíc obsahuje bonusovou předělávku skladby "Shine" od Motörhead)

datum vydání: květen 2016
původ: Kanada


seznam skladeb:
1. Radiation Sickness ​
2. Age of Stone ​
3. Bullet ​
4. Mantis ​
5. Black Friday ​
6. Wendigo ​
7. At the Gates ​
8. Torture ​
9. Shapeshifter
10. Patient Zero
11. Neckbreaker
12. Shine (Motörhead cover)

report z koncertu MORTILLERY v pražské Modré Vopici 25.10.2016

==
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama