Původní rozhovor s DISHARMONY

7. září 2018 v 4:42 | RaznAgul |  původní rozhovory
Prostřednictvím rozhovorů pod hlavičkou "sedmi pekelných bran" chci představovat kapely, které mi v poslední době zasáhly mé metalové srdce. V sedmi otázkách otevírám prostor pro ty, kteří tvoří metalovou muziku v pravověrném duchu, se skutečným zapálením a undergroundovým přístupem ke svému dílu.


V temném rašeliništi helénského metalového podzemí se na počátku devadesátých let děly prokleté věci. Řecký duch, který kdysi dal světu antické vědění o prvních věcech kosmu i člověka, se v muzice spřáhl s ďáblem. Z toho paktu vzešla padlá stvoření, jež se jala šířit temno na světle Božím a Světlem rozpouštět temnotu. Patřili mezi ně i aténští DISHARMONY. Kapela se zkraje devadesátek slibně rozjela třemi demonahrávkami, poté jim však pod kotlem náhle vyhaslo a více jak čtvrt století o sobě nedali slyšet. Až kompilace demosnímků "Vade Retro Satana" z předloňského roku nakopla principála Damien Kinga III k obnovení bandy. Loni pak obrození DISHARMONY konečně přišli se svou první velkou deskou " Goddamn the Sun". O tom všem jsem si Damien Kingem III povídal ve velmi podnětném rozhovoru.

I. Název kapely DISHARMONY má sotva co společného se zážitky z poslechu muziky debutového alba "Goddamn the Sun", jehož skladby jsou plné úchvatných melodií. Co je na vás disharmonického, když v tom zcela určitě není způsob vašeho ladění?
"Disharmonie se samozřejmě nijak netýká tónického založení naší muziky. Představ si rozlehlou noční oblohu s měsícem, kde měsíční světlo narušuje všudypřítomnou tmu. Temný les, kde sluneční paprsky prostupují korunami stromů a napadají stíny. Jedno formuje druhé, obojí spolu souvisí a nemůže existovat odděleně. Podle danosti přírodních zákonů je byť i jen nepatrný záblesk světla tím, co posiluje temnotu, a naopak temnota dává svébytnost světlu a prostor pro jeho šíření. V tomto prostředí jsme tím disharmonickým prvkem, temnotou, v níž se rozpouští světlo, jsme tím nepatrným černým znamením, které narušuje klid horizontu před příchodem bouře, jednou stranou stejné mince, kterou učenci Temného umění považují za prvotní element k dosažení Vědění."

II. Počátky DISHARMONY sahají hluboko do raných devadesátých let. Proč jste se tenkrát zasekli jen na třech demonahrávkách a probudili se k životu až po více než čtvrtstoletí, a to aniž byste v mezidobí zanechali nějakou vysledovatelnou hudební stopu? Jak zásadní roli při vašem znovuoživení sehrála kompilace "Vade Retro Satana"?
"Všichni se dnes vyžíváme v nostalgii po devadesátých letech. Já ale na tu dobu vzpomínám spíše tak, že šlo o zvláštní čas, kdy se všichni snažili hrát jako Darkthrone a Burzum a z kapel jako Dimmu Borgir a Cradle of Filth se dělaly hvězdy extrémního metalu. Nebylo náhodou, že spousta blackmetalových kapel tenkrát měnila svůj zvuk nebo styl hraní. Nadšení pro underground vyšumělo. Ryzí metalová vášeň byla zkurvena touhou po úspěchu a penězích. Proto jsem se tenkrát rozhodl stáhnout se ze scény, nechat temný oheň hořet v mém nitru pouze pro sebe samotného a vrátit se zpátky, až budu cítit, že nadešel ten správný čas. V mezidobí jsem i tak zůstal tvořivě činný a nahrál čtyři alba v jiném temném hudebním žánru (a věř mi, že docela dost blackmetalových muzikantů mě následovalo na mé cestě).
Patrick Kremer z Iron Bonehead byl ten, kdo mi zpátky podal Kopí. Možná víš, že před třemi lety došlo k reedici dema "High Priestess" z roku 1993 na sedmipalci, to ale ještě nebyl ten moment, který by mě přiměl k návratu. Reedice mě však přiměla ke skládání a nahrávání, k novému pokoušení mého Vnitřního ohně. Bylo to Procitnutí. A následně Nespatřená mocnost mi přivedla do cesty Patricka a Iron Bonehead. Cítil jsem, že nadešla ta pravá chvíle. Od ní vedla cesta k "Vade Retro Satana" a pak dále ke "Goddamn the Sun"."


III. Helénský black metal je jedním z ikonických žánrových typů, kapely, co se k němu svou muzikou řadí, se vyznačují svébytným vyzněním a metalovým fandům je tato žánrová nálepka známa podobně jako třeba True Norwegian black metal nebo NWOBHM. Nese, podle tebe, muzika DISHARMONY, s jejími neporušenými kytarovými riffy a čistě sochanými melodiemi, ten pravý punc helénského black metalu?
"Záleží na tom, co si představuješ pod pojmem typický řecký zvuk. Slyšíš jej třeba na "Thy Mighty Contract" (pozn. debutové album Rotting Christ z r. 1993)? Podobným klenotem je "Passage to Arcturo" (pozn. EP Rotting Christ z r. 1991). Každá z těchto nahrávek zní jinak a přitom jde o jednu kapelu. Slyšíš takový typický zvuk z alba "Crossing the Fiery Path" (pozn. debut Necromantia z r. 1993)? Opět jde o nahrávku znějící zcela jinak než "Thy Mighty Contract" nebo třeba "His Majesty at the Swamp" (pozn. debut Varathron z r. 1993). Vzniká takový specifický helénský zvuk v nahrávacích studiích jako Molon lava a Storm studio (ve kterých jsem také tenkrát nahrával)?
Jistě, řecký black metal byl vždy více zaměřený okultně, vyznačoval se originálním pojetím, nijak se nehrnul do závratných rychlostí a více spoléhal na melodie. Pokud tohle má být měřítkem, pak DISHAROMONY mohou být považováni za představitele helénského black metalu. Pokud má být měřítkem schopnost napodobit riffy a vyznění těch největších klenotů blackmetalové historie, které vzešly z rukou řeckých kapel v devadesátých letech, pak nikoli, DISHARMONY nejsou nejtypičtějšími představiteli takového proudu."

IV. Jak praví booklet, debut "Goddamn the Sun" byl ukován během měsíce srpna v roce 2559. Co to je zvláštní datum a k čemu odkazuje ve smyslu duchovního zaměření kapely?
"Letopočet prvního roku vlády ďábla, Anno Satanas z devadesátých let byl přetvořen do cyklického vzorce, který zahrnuje spoustu různých esoterických významů a spočívá na mém praktickém každodenním zaujetí Temným uměním. To datum tedy představuje časové měřítko mě samotného."


V. Při poslechu jsem si desku pomyslně rozdělil na dvě poloviny. V první části se album rozehrává prostými ďábelskými rýmovačkami, jeho druhá část je pak napěchována vznětlivou temnou ranařinou, v níž vynikají prvotřídní kusy "War in Heaven" a "Praise the Fallen". Vznikly všechny skladby alba ve stejném období po znovuzrození kapely? A mimochodem, komu patří ten hypnotizující divoženský hlas ve "War in Heaven", který dělá z andělské války tak éterický zážitek?
"Díky moc za pochvalná slova! Je to tak, všechny skladby byly napsány po vydání "Vade Retro Satana". Takže jsou všechny zcela nové, i když z nich můžeš cítit jasný odkaz k minulosti. Ženský vokál ve skladbě, kterou zmiňuješ, patří osobě z mého Apokryfního společenství a ta by si jistě nepřála, abych její jméno odtajnil. Ale můžu tě ujistit, že ji potěší, co si o jejím zpěvu napsal. Tvá slova se ztělesní, nabydou tvarů a Povznesou se až k ní samotné."

VI. Jaký příběh se skrývá za fotkou zchátralé hřbitovní zdi, co je uvnitř bookletu alba?
"Překvapuje mě, že se ptáš zrovna na tohle, opravdu. Jsi snad Jedním z Nás? Jistě máš smysl pro věci, které běžné lidské oči nevidí, což je skvělé!
Ta fotografie přišla na svět řízením osudu. Šlo v ní o poselství Ducha. Její příběh je následující. Jednou jsem se jako obvykle procházel po hřbitově. Na jednom jeho místě se shromažďují kosti vykopané ze země. Fotím si to místo a všechno v pořádku, fotka se povedla. Něco mě ale přimělo k tomu, abych o dva kroky ustoupil a vyfotil si to samé ještě jednou. Nerozumím tomu, proč jsem měl to nutkání tak udělat. Fotím tedy podruhé, a když pohlédnu přes hledáček, spatřím modré světlo, jak vychází z jednoho z hrobů. Čekal jsem…, světlo nezesláblo ani se nepohnulo, i když jsem se já hýbal. Vyfotil jsem to, …a pak jsem ukázal fotku profesionálním fotografům, aby se podívali, zda třeba nešlo o nějaký světelný odlesk v objektivu nebo nějakou náhodu. Řekli mi, že nejde o žádný kaz nebo odlesk. Pátral jsem dál a nikde jsem nenašel přesvědčivé vysvětlení, že by mohlo jít o nějakou mechanickou záležitost, závadu nebo odlesk.
Abych to zkrátil…, když se mi dostal ten hrob do zorného úhlu, vyšlo z něj světlo. Byl to jasný vzkaz od Duše z hrobu a způsob, který si zvolila, aby se se mnou spojila. Nemůžu ti povědět, co bylo dál. Jen to, že fotku jsem musel dát do bookletu alba "Goddamn the Sun" jako Vzpomínku a Poctu tomuto zážitku. A to i přesto, že se jinak nehodí k výtvarnému pojetí přebalu desky."


VII. Když jsem tě žádal o tento rozhovor, v odpovědi jsi zmínil, že je na cestě nová nahrávka DISHARMONY. Bude znít podobně jako "Goddamn the Sun" a opět v duchu tradičního helénského black metalu? A kdy můžeme očekávat její vydání?
"Jde o čtyři nové skladby, které jsme nahráli během loňského vánočního Božího hodu. Nahrávka ponese název "Messe De Minuit" a měla by být vydána snad zkraje příštího roku. Doufám v to, ale čekací pořadník na lisování vinylu je dnes tak dlouhý, že přesnější datum nedokážu odhadnout. Po zvukové stránce mají nové věci zas o něco starší výraz! Nahrávali jsme je ve stejném studiu jako "Goddamn the Sun", se stejnými přirozenými bicími bez následných úprav, se stejnými zvukovými moduly (nemám rád softwarové úpravy zvuku), se stejným, zcela analogovým, mixem a masteringem. Tentokrát jsme ale skladby nahrávali jen s jedním zesilovačem z 90. let a mou oblíbenou bednou z roku 1983, …a na výsledku je to znát. Takže jsem opět hodně spokojený. Snad se nové věci budou líbit i tobě."

Díky moc za povídání. Budiž pochváleno Temno a prokleto Slunce!
"Díky za příležitost představit se v tvém opusu a za výtečné otázky. Bylo mi velkým potěšením setkat se s člověkem jako ty. Sláva!"

recenze alba "Goddamn the Sun"

==
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama